Stalker [CZ]

5.day

Pátek

7:30

Probouzím se s pocitem, že dnes to nebude jeden z těch krásných dní, kdy ráno nesnesitelně zpívají ptáci, a kdy celý den proběhne podle mých představ, protože takhle neprobíhá nikdy.

Vstal jsem z postele a rovnou zamířil do koupelny, kde jsem si opláchl obličej a zbavil se prokletých pupínků z mého obličeje. Sice jsem vypadal, jako kdyby mě poštípalo hnízdo včel, ale s jebákem na čele do školy fakt nejdu.

Měl jsem docela dost času, a tak jsem zalezl do sprchy. Spustil jsem teplý proud a vnímal každou kapku vody, která dopadla na mé lehce promrzlé tělo. Měl jsem pocit, jako kdyby se mi propalovaly do kůže, ale jen za sebou nechávaly lehce narůžovělou kůži. Připadal jsem si trochu, jako holka ve filmu, na kterou je namířená kamera a ona si musí co nejvíce užívat své tělo, které je pokryté teplým závojem vody. Vypadá přitom, jako kdyby měla orgasmus a to já ještě před malou chvílí taky, než se z ničeho nic spustila ledová voda a já začal ječet jako malá holka, když jí rodiče bez přestání lechtají na bocích, aby ji rozveselili.

Celý promrzlý jsem vylítl ze sprchy a zabalil se do ručníku. Přemístil jsem se k zrcadlu, které jsem přejel rukou, aby nebylo tak zamlžené a podíval se na svůj odraz. Ručník jsem hned po svém usušení zahodil někam do rohu místnosti, kde ho moje matka najde až tak za týden a prohrábl si svoje havraní vlasy, ze kterých ještě sem tam kapala voda.

Začal jsem dělat "atraktivní" výrazy a představoval si, že přede mnou stojí nějaká holka z druháku a namotává si vlasy mezi svoje hbité prstíky.

Proč z druháku?

Protože s holkami z našeho ročníku, bych si asi jen tak nevrzl. Bože, o ně bych si neopřel ani kolo, natož abych do nich něco strkal, nebo se s nimi cucal. Na tohle mám stejný názor, jako na Willa, který si pořád prohlíží zadek šedesátnice, která nás učí.

Po chvíli jsem uvolnil koupelnu a jen v ručníku na spodní části mého těla jsem odešel do svého pokoje, kde jsem se nepřevlékl jak by to asi všichni čekali, ale místo toho jsem vyndal krabičku cigaret z kapsy u mikiny, která se volně povalovala na psacím stole a zapalovač z vrchní poličky. Odešel jsem na balkón, kde jsem vytáhl jednu cigaretu, přiložil si ji k ústům a zapálil na druhém konci. Pomalu jsem nasál kouř a se zakloněním hlavy ho vydechl. Moc často nekouřím, ale když se chci zbavit stresu, tak si představuji to, jak s každým výdechem kouře odchází jedna z mých starostí. Při každém výdechu kouře jsem si vzpomněl na takový citát, který mi otec říkával, než jsem sám zjistil, že potají kouří.

Cigareta je smradlavé seno s ohněm na jednom konci a s bláznem na druhém.
(Abraham Lincoln)

Sledoval jsem matky s kočárky, jak si spokojeně vykračují po chodníku a jak se usmívají do všech stran. Pod sebou jsem uslyšel dětské chichotání, a tak jsem se rukama opřel o zábradlí, které mě sotva udrželo a lehce se vyklonil dopředu, abych zjistil, kdo se tam čemu směje.

Uviděl jsem malou holčičku, která svým tenkým ukazováčkem mířila na mě a smála se jako postižený orangutan. Během chvíle k ní přiběhla nějaká ženská, typuji matka a podívala se směrem kam ukazovala, tudíž na mě. Lehce jsem se usmál a ze slušnosti zamával. Žena se na mě jenom vyděšeně podívala a odtáhla malou holčičku pryč, ale ještě stihla v dálce něco zařvat.

„Že se nestydíte!"

Snažil jsem se pochopit, co tím myslela a po chvíli mi to došlo. Podíval jsem na spodní část svého těla, kde byl ještě před malou chvílí ručník.