"Skvělá rodina"

28 6 4
                                    

Nikdy bych nevěřila, jak zamilovaný člověk může být šťastný. A i přesto jsem šťastná byla. S Nicolasem jsem si rozuměla. Chodili jsme po chodbách školy ruku v ruce a štvali tím všechny okolo. Neustále jsme spolu chodili někam ven nebo se poflakovali po městě. Při hodinách jsme nedávali pozor a psali si smsky.

Přesto tam byl jeden problém. Moje svědomí. Nevěděl o tom, kdo jsem a co dělám a já se bála, říct mu pravdu. Co kdyby se se mnou rozešel?Mnohem více by mě ale bolelo, kdyby řekl, že mě nenávidí...

S Nicolasem jsme mířili k jedné vile. Bydlel v ní Nicolasovo nejlepší kamarád, který pořádal party. Rodiče jeli do divadlo či co. Procházeli jsme po chodníčku, který vedl k domu. Vila byla veliká a luxusní. Ne tolik jako ta naše, ale přesto byla krásná. Na zahradě tancovalo pár lidí, i když ten pravý večírek probíhal uvnitř.

Hlavní dveře byly otevřené a tak jsem po očku sledovala lidi, kteří byli uvnitř. Většina z nich byli moji spolužáci. Některé jsem ale neznala. Sledovala jsem spousty opilých lidí, jak tancují na parketu a nebo někde poblíž. Hrála hlasitá hudba, kterou pouštěl nějaký DJ.

"Nicolasi!" Objevil se vedle nás Mike. Blonďák s milým úsměvem. Znala jsem ho pouze z vyprávění, ale nejspíš odpovídalo. Vypadal bláznivě a neohroženě. V ruce držel kelímek, nejspíš s alkoholem a vypadal, že už toho pár vypil.

"Ahoj, kámo!" Plácli si spolu a bylo jasné, že si rozumějí. "Tohle je Gigi." Ukázal na mě a já si s Mikem potřásla rukou. Vypadal fajn. Chvilku jsme si s ním ještě povídali a pak se vydali k baru.

"2x whisky." Objednal nám Nicolas a usadil se na jednu ze stoliček. Já ho napodobila a sledovala ten ruch kolem. Party jsem měla ráda a samozřejmě nebyla první, na které jsem byla. Přesto to byl trochu nezvyk. "Piješ doufám whisky."

"Ta je nejlepší." Mrkla jsem na něj. Barman před nás postavil dvě skleničky se zlatavým nápojem a my je pozvedli k přípitku.

"Na nás." Zakřičela jsem, aby mě přes hlasitou hudbu slyšel. S úsměvem přikývl a na ex do sebe kopl celou skleničku. Udělala jsem to samé a cítila, jak se mi nápoj rozlil v hrdle. Chytla jsem ho za ruku a se smíchem ho zatáhla na parket. Musela jsem uznat, že hráli dokonalé písničky. Vlnili jsme se do rytmu hudby přitisknutí k sobě.

Najednou začala hrát pomalejší písnička. Spojila jsem své ruce za jeho krkem a on mě objal kolem pasu. Pomalu jsme se otáčeli na místě a hleděli si do očí. Jeho nádherné modré oči dokonale vynikly v záři reflektorů. Viděla jsem v nich velkou lásku, odhodlání, radost a jiskřičky. A věděla jsem, že on v mých očí vidí to samé.

Seděla jsem na baru a pila vodu. Neměla jsem v plánu se opít. Bylo tu riziko, že bych prozradila něco, co rozhodně prozradit nechci. Nicolas před chvíli někam odběhl s tím, že si potřebuje něco zařídit. Nechala jsem ho. Pak mě najde.

Začala hrát nádherná písnička. One call away od Charlieho Putha, jen s rozdílem, že to nebylo pouštěno z reproduktorů. Někdo to hrál na kytaře a zpíval. Rychle jsem vyskočila ze stoličky a šla na parket. A v tu chvíli jsem oněměla úžasem. Na pódiu byla stolička a na ní seděl Nicolas s kytarou. DO mikrofonu zpíval všechna ta krásná slova a tóny. Když mě jeho oči spatřily, rozšířily se radostí. A díky tomu jsem to pochopila. Zpíval pro mne.

"Come along with me and don't be scared
I just wanna set you free
C'mon, c'mon, c'mon
You and me can make it anywhere
For now, we can stay here for a while
Cause you know, I just wanna see you smile

No matter where you go
You know you're not alone

I'm only one call away
I'll be there to save the day
Superman got nothing on me
I'm only one call away

''Sandersovi''Kde žijí příběhy. Začni objevovat