''Sandersovi''

Ne vše jde podle plánu

Už jsem na nové škole byla měsíc a s potěšením jsem sledovala, jak se v novém roce daří. Skoro každý den se objevila holka, která na sobě měla stejné oblečení, boty a nebo kabelku. Neustále se mne ptaly, kde jsem co vzala a já jim s úsměvem odpovídala. Ostatní holky se rozplývaly nad mojí elektronikou a nebo vybavením. Těm dalším se zase líbil Kevin...
Ráno jsem se oblékla do džínů od Pepe jeans, halenku od Desigualu a samozřejmě Conversky. Občas se mi dělalo špatně z toho drahého oblečení, ale na druhou stranu to bylo super. Scházela jsem po schodech a odpovídala na smsky od nějakých naninek, co chtěli zjistit, kde koupí mojí voňavku. Hmm, Valentino. Z obýváku jsem slyšela hlasy. Okamžitě jsem se tam vydala a kdo tam neseděl? Morellová. Naše šéfka.
"Zdravím, Gigi." Pozdravila a usrkla ze své skotské. Také jsem jí pozdravila a sedla si vedle Kevina.
"Když už jsme tu všichni, mohli bychom začít." Řekla a postavila se k televizi. Zmáčkla tlačítko na ovladači a na televizi se objevili naše fotky a čísla.
"Takže Dane, prodej tenisových raket si za tento měsíc zvýšil o 12%, což je skvělé...Možná by si mohl zvýšit sporotvní oblečení a prodej aut. Amber skvělá práce s kosmetikou. 14% zvýšení, to není špatné. Co se týče domácích produktů...8% čekala bych více. Kevine, 18% hry na konzoly a playstaison a 5% herní konzoly. Slušná práce a ty hry si zvládl opravdu skvěle. A naposledy Gigi... 16% oblečení, 9% doplňky a 10% kosmetika a parfémy. Dobrá práce, opravdu to není špatné." Dopověděla všechny čísla a my všichni se začali radovat. "Stále ale nemáte vyhráno. Pokud budete chtít zůstat v nejlepších Kategorií, budete muset přidat. To vám garantuji. Příští měsíc se prodej musí zvednout o dost více. Máte to na hraně. Váš minulý rok jste nedodělali..." Řekla a střelila pohledem po Kevinovi. Loni nastali problémy. Kevin se zapletl k nějaké partičce, co brali drogy. Zajímala se o něj policie a to znamenalo jediné. Museli jsme odjet ještě než jsme skončili.
"Bude to v pohodě." Slíbila Amber. Morellová přikývla a rozevřela desky.
"Máme nové zboží. Dane poslali nám nové rakety a proteinové napoje. Je to novinka a potřebujeme, aby se to co nejdřív prodalo. Spoléhám na tebe. Amber, kosmetická značka Bioderma nám zaslala nějaké produkty. Pokud se to neprodá, zruší nám spolupráci, jasné? Jde o hodně. Pro Kevina nám poslali nějaké hry a sluchátka. Gigi, věřím, že produkty od Nyxu prodáš dokonale a Calvin Klein ti poslalo nějaké věci a také Victoria's secret ti poskytla nějaké prádlo." Dopověděla a my vypískli radostí. "A k tomu...Kevine a Gigi, poslali vám iPhony 7, teprve půjdou do prodeje a potřebují to trochu rozjet, ikdyž Apple to moc nepotřebuje...ale my si vážíme jejich spolupráce."
"Ale mně vyhovuje ten co mám..." Posmutněla jsem. Dlouho mi trvalo zvyknout si na nový iPhone. Kevin vedle mne se snažil zadržet smích a moji falešní rodiče se rozesmáli na plno. Nechci, aby to vypadalo, že jsem nevděčná, ale chápejte...každý měsíc měnit telefon. Je to trochu nepohodlné.
"Prostě si ho vem." Domlouvala mi Morellová. "Máš tam už všechny čísla, co potřebuješ." Podala mi ho a já si ho prohlédla.
"Tak já jdu do školy." Povzdechla jsem si a hodila mobil do tašky.
"Počkej!" Zarazila mne šéfka. "Co to máš na sobě?"
"Oblečení?"
"Ne! Vem si to, co jsme ti přivezli."
"Ale-"
"Jdi se obléct!"

******
Stála jsem u své skříňky a dávala do něj učebnice z první hodiny. Ještě jsem tam chtěla dát atlas, ale někdo svou rukou skříňku zabouchl, až jsem nadskočila. Otočila jsem se a málem upustila atlas světa. Vedle mne stál Nicolas s odhodlaným výrazem.
"Ahoj." Řekl sebevědomě.
"Čau..." Odpověděla jsem nesměle. Kam se podělo moje sebevědomí?!
"Nechceš se mnou jít na oběd?" Každá holka, by skákala radostí, protože jí pozval kluk, který se jí líbí, ale já jsem věděla, že radost mít nesmím.
"Ne, promiň...asi raději půjdu sama." Usmála jsem se a chystala se k odchodu. Zastavil mě s chytnutím mé paže a otočil mne čelem k sobě.
"Co se děje, Gigi? Vyhýbáš se mi a nemluvíš se mnou. Co jsem ti udělal?" Z jeho očí srčely blesky, přesto jsem tam viděla smutek a něco se ve mne sevřelo. Nebyl ale čas, dát tomu možnosti.
"Prostě to nejde." Řekla jsem naštvaně a vyškubla se mu ze sevření. Lámalo mi srdce, nechat ho tam jen tak stát. Chtěla jsem se otočit a obejmout ho, ale...nešlo to.

****
Na vyučování jsem pak nedávala pozor. Byla jsem rozrušená a naštvaná. Přesto jsem věděla, že to bylo správné rozhodnutí. Po posledním zazvonění jsem se vydala k automatu s kafem. Měla jsem pocit, že bych jinak zabíjela. Zmáčkla jsem červené tlačítko a hodila do automatu mince. Najednou se před mýma očima objevila ruka s růžovými umělými nehty. Zvedla jsem pohled k jeho majitelce a setkala se s ledovým pohledem nějaké blondýnky. Měla růžové šaty a černou kabelku Prada. Zvědavě ale bez zájmu jsem se na ní podívala.
"Ahoj." Řekla a snažila se znít přátelsky.
"Ahoj. Známe se?"
"Ani moc ne." Zakroutila hlavou. "Chodíme spolu na děják." Jakože tahle barbie něco studuje? Pouze jsem přikývla a dál na ní hleděla.
"Zvláštní..." pokračovala. "Jsi tady pouze měsíc a všichni o tobě mluví. O tvých věcech ale hlavně o tobě." Řekla a nespouštěla ze mě oči. "Stala se z tebe královna školy."
"O to nestojím." Mrkla jsem na ní a chystala se k odchodu. Nenechala mne.
"To je fuk!" Vyštěkla. "Důležitý je, že tě tak ostatní vidí. Bereš mi moje místo." "Ooo tak to mě vážně mrzí, královno." Řekla jsem sarkasticky. "A nebo bych měla říct ex královno?"
"Nechceš mě mít za nepřítele." Zasyčela bloncka. "Stáhnu tě dolů."
"Pokud mě stáhneš, stáhnu tě sebou a ujišťuju tě, že já se nahoru dostanu snadno."

Ahoj, další kapitola😃😄 smad se vám líbila😃 co na to říkáte? Budeme rády za každé ohlasy 😃
❤doublepako❤