''Sandersovi''

Pravda lásku nezničí

"Dobře, Gigi, tak mi odcházíme." Řekla Amber a nandavala si druhou náušnici. Byla oblečená do elegantních černých šatů a lodiček. Dneska šli s Danem na nějaký gala večer, který pořádal Danovo kamarád z tenisu. Oba se samozřejmě oblékli do toho nejdražšího, co mají, aby vzbuzovali dojem zbohatlíků. To se ani nemuseli snažit. "Prosím tě, neudělej žádný problém a dohlédni na dům. Žádná party!" Kladla mi na srdce a já se ušklíbla. Dnešní večer jsem měla v plánu strávit hraním videoher. Sama ani nevím proč. 

"Neboj, my si to tu s Kevinem užijeme." Usmála jsem se. Dan po Amber hodil kašmírový kabát a ona se naštvaně ušklíbla. Jak romantické, že? Ještě se naposledy upravovali a dívali do zrcadla, když do chodby přiběhl Kevin s bundou v ruce. 

"Kam jdeš?" Zeptala jsem se zmateně a sledovala, jak si nandavá nové boty. 

"Jdu ven." Pokrčil rameny. 

"No počkej! To tady budu sama? Chtěla jsem s tebou hrát videohry." Proboha, zněla jsem jak nějaká žárlivá milenka. Kevin jen pokrčil rameny a vyšel z domu, jakoby se nechumelilo. Povzdechla jsem si a naposledy se rozloučila s Amber a Danem, kteří poté zmizeli ve tmě krásného večera. 

************

Nudila jsem se. Opravdu hodně. Seděla jsem v obýváku na gauči a hrála nějaké závody aut. Samozřejmě jsem prohrála, jak se dalo čekat. Zkroušeně jsem zvedla pohled k hodinám na stěně. 22:00. Povzdechla jsem si a dala další kolo aut. Pak mě něco napadlo. Rychle jsem se rozběhla ke stolu do jídelny, kde jsem předtím nechala mobil. Za tu cestu jsem tak dvakrát uklouzla a jednou zakopla o krabici, která byla plná nových krémů pro Ambre. Naštvaně jsem se chytila za palec u nohy, který mi bolestí tepal. Došla, nebo spíš doskákala jsem ke stolu a hrábla po telefonu. Vytočila jsem číslo, na které jsem poslední dobou volala nespočetněkrát a vyčkávala. Zvedl to. 

"Co se děje?" Zeptal se a já si dokázala představit,  jak se usmívá. 

"Nicolasi? Naši jsou pryč a Kevin taky...nechceš přijít?" Trochu jsem se bála reakce, ale mile mě překvapilo, když řekl  ano.  Těšila jsem se...

******************

Spousta párů se spolu kouká na romantické filmy, jí u toho zmrzlinu a nakonec z toho filmu mají jen půlku. Další druh zamilovaných se kouká na horory. Dívka se tiskne ke klukovi (i když se vůbec nebojí) a on se pak cítí důležitě, protože má pocit, že je jediný, který jí může ochránit. 

A pak jsme tu my-ti, kteří koukají na Kamarád taky rád. Nevadí mi to, protože se mi líbí pozorovat Nicolase. Vlastně jsem celý ten film koukala spíš na něj než na obrazovku. Nádherně se směje a oči mu při tom jiskří.  Při mém pozorování jsem se modlila, aby se neotočil a neviděl mě. Jenže to bych nebyla já, kdyby se neotočil, že? Zvědavě pootočil svou hlavu mým směrem a s úsměvem mě pozoroval. Zrovna když jsem začala přemýšlet, jak by bylo krásné, kdybych ho mohla líbat, políbil mne. Svou ruku přemístil na mé stehno a já si začala uvědomovat, že něco nekalého chystá. Nebránila jsem se, když nám postupně mizely části oblečení a ani, když mě začal líbat daleko dravěji. Ale  v tu chvíli se mi v hlavě rozsvítila kontrolka.

"Počkej..." Vydechla jsem a musela se odtrhnout od jeho dokonalých rtů. Zvědavě se na mě podíval a v očích mu jiskřilo. "Musím ti něco říct." 

"Jsi panna?" Vytřeštil obočí. 

"Co?!" Vyjekla jsem. "Ne!" Copak si nepamatuje na aféru s Alexem? Musím přiznat, že to byl opravdu trapas. "Spíš se musím k něčemu přiznat."