Neexistuje student, který by nemiloval řiditelské volno. Všichni odjíždí na své výlety a k příbuzným a o škole dobrých pár dnů neslyší.
A já nebyla výjimkou. Možná bych mohla celých 5 dní strávit v posteli, ale něco mi vlezlo do plánů. Nebo spíš někdo. S Nicolasem jsme si naplánovali piknik v Central parku. Je hloupost jet několik hodin vlakem jen kvůli pikniku, ale on slíbil, že to bude stát za to. Také si vzal do hlavy, že se mnou musí sníst největší pizzu na světě a projet horskou dráhu v zábavním parku. A to byla jen malá zmíňka o jeho šílených plánech. Ale situace se změnila..."Vážně musíš odjet?" Zeptala jsem se smutně, když vystoupil z auta se zprávou, že musí za babičkou do New Orleans.
"Bohužel ano." Přikývl a pohladil mne po tváři. "Babička je nemocná a já se o ní musím postarat. Mamka si přeje, abych jel s ní. Nepřizná to, ale je přesvědčená, že babičce už moc času nezbývá a chce mě jako oporu."
"To chápu." Sklopila jsem hlavu a zadívala se na své conversky. Palcem mi zvedl bradu a jemně mne políbil.
"Moc mě to mrzí. Vím, že jsme měli plány." Řekl se smutným úsměvem.
"Ne! Tohle je přednější." Viděla jsem na něj ten smutek a nedokázala rozeznat, jestli kvůli našim zmařeným plánům a nebo nemocné babičce. Ale nejspíš kvůli obojímu a já si začala připadat jako největší sobec století. Měla bych za to dostat cenu.
"Až přijedu, tak to všechno podnikneme." Usmál se a chytl mne za ruku. "Ale nejdřív..."
Pronesl tajemně a vyndal z kapsy bílou krabičku. Mně moc známou krabičku.
"Ne." Zakroutila jsem odmítavě hlavou. Když jsem se otočila k odchodu, chytl mě za předloktí a přitáhl zpátky k sobě. Bílou krabičku mi dal před obličej a pomalu otevřel. Přesně jak jsme čekala. Vykoukl na mne přívěsek se srdíčkem od Pandory. Pomalu vzal mojí ruku, na které se houpal náramek od stejné firmy, rozepnul ho a bez problému přívěsek zavěsil. Poté náramek opět zacvakl a nechal ho houpat se na mé ruce.
"Za co?" Zeptala jsem se nechápavě a prohlédla si srdíčko. Bylo vyskládané kamínky a oproti ostatním přívěskům se na náramku houpalo."Za to, že jsi.." Zašeptal a spojil naše rty v jednom.
A pak odjel s příslibem, že mi zavolá. Já už se začala smiřovat s tím, že mé volno nakonec přeci jen prožiji v posteli. V klidu a bez starostí si budu ležet a nic nedělat. Ale to jsem ještě netušila, že to tak bezstarostné nebude....
************
Rozhodla jsem se pro zkrášlovací den. Stejně jsem neměla nic jiného na práci a relaxovat se musí, tak proč ne? Ležela jsem v posteli s pleťovou maskou na obličeji a lakovala si nehty na nohou černým lakem. K tomu mi vyhrávala na plno hudba a já si do rytmu falešně zpívala.
Vedle mne zabzučel telefon. Bylo to oznámení na facebooku. Nevěděla jsem, co se děje, tak jsem a to klikla a ukázala se mi událost. Stacey Webstrová se zúčastní party v klubu Black mamba. Zvědavě jsem si akci prohlížela a sledovala, kolik lidí ji sdílelo nebo jen napsalo, že se zúčastní. Bylo jich opravdu hodně. Nevěděla jsem, že se dnes plánuje nějaká party, ale dalo se to čekat. A protože jsem doma byla opět sama, jelikož Amber s Danem odjeli na jachtu s přáteli a Kevin byl s "kamarádkou" venku, neměla jsem důvod, nejít. Při představě, jak Amber s Danem předstírají lásku někde na jachtě mě upřímně rozesmála. Po chvilce utírání slz od smíchu, jsem vyskočila z postele a běžela se obléct. Při cestě do šatny jsem se rychle prohlédla v zrcadle a málem vykřikla leknutím. Na obličeji jsem stále měla tmavě zelenou masku.
"Tak tohle bude na dlouho."
Asi po hodině válčení ve sprše, v šatně a s přelakováváním nehtů (protože jsem byla natolik chytrá a vběhla do sprchy s čerstvě nalakovanými nehty.) jsem konečně stála před zrcadlem v plné kráse. Makeup mi dal zabrat asi nejdéle. Oči jsem si zvýraznila černými kouřovými stíny a doladila řasenkou. Na rty jsem nanesla tmavě rudou rtěnku. Jako outfite jsem zvolila trošku extravagantnější kousek. Základ tvořil zlatý top bez ramínek, který u spodního lemu vytvářel harmoniku. Aby toho nebylo moc, kalhoty jsem zvolila černé skinny a lodičky stejné barvy. Šperky jsem použila méně výrazné, aby to nebylo přeplácané. Uši mi zdobily jednoduché peckové náušnice a posledním kouskem v mém outfitu byl zlatý prstýnek.
ČTEŠ
''Sandersovi''
RomanceŘíka se, že faleš a lži jsou špatné. Ale co když, je můj život složený jen z toho? Moje rodina není má rodina, můj život není můj život. Jsem pouze figurkou ve hře s názvem Marketing. Ve hře s pravidly. Ale některá stojí za porušení... UPOZORNĚNÍ: P...