Forwood Story [FF TVD]

1.kapitola

 Seděla jsem ve svém pokoji a vzpomínala na ty časy, kdy jsem byla ještě obyčejná holka, které byla posedlá jen nákupy a tím, kterého kluka sbalí jako první. Teď už taková nejsem, celý život se mi změnil, když jsem se proměnila v upíra.

Pamatuju si jak jsem ležela v nemocnici a přišla za mnou Katherine. V tu dobu jsem si myslela, že je to Elena, protože o existenci upírů, vlkodlaků a dvojnic jsem neměla ani ponětí. 

,,Hra začíná."

To byly její slova, která se mi vryla do paměti. Nenáviděla jsem jí za to. A co víc, nenáviděla jsem sama sebe. Byla jsem upírem a ze začátku se mi to nelíbilo. Kdyby nebylo Stefana, nikdy bych se svoji krvěžíznivost nenaučila ovládat. Doufala jsem, že se mi Katherine už nikdy v životě neobjeví, protože kdyby ano, zabila bych jí a nikdy bych toho nelitovala.

Prohlížela jsem si album, které jsem společně vytvořila s Bonnie a Elenou. Musela jsem se nad některými fotkami pořádně usmát. Byly tu fotky z dětství, ze školy a ze střední, na které jsme zrovna byly všechny tři. Byla jsem ráda, že zrovna ony dvě jsou mé nejlepší přítelkyně, na které se mohu vždy spolehnout.

„Caroline," vyrušil mě známí hlas.

„Tylere, co tu děláš?" zeptala jsem se překvapeně.

„Jdeme spolu přeci do kina, vzpomínáš?"

„Panebože, to už je tolik hodin? Promiň, moc se omlouvám, ztratila jsem pojem o čase," začala jsem se mu omlouvat a rychle schovávala věci na své místo.

„Hej, hej Caroline. Nic se neděje," přišel ke mně, dal mi ruce na tváře a jemně mě políbil.

'Co já bych bez něj dělala,' pomyslela jsem si pro sebe.

„Nemusíme tam jít Car, můžeme zůstat tady jestli chceš," usmál se.

„Vážně?" řekla jsem to trochu víc nadšeně než jsem zamýšlela. Jeho obočí vystřelilo vzhůru a začal se smát. 

,,Čemu se směješ? Já jen, když už máme koupené lístky, tak to nechci zrušit, ale nemám momentálně náladu na nějaký film. Na co že to vlastně jdeme?"

,,Něco se zombie, ani nevím. Ale pokud nechceš jít, nemusíme. Dají se dělat ještě další věci," řekl s úsměvem, který byl snad ještě větší než ten předtím. Přistoupil ke mě, chytil mě za boky a přitáhl si mě blíž k jeho tělu. Odhrnul mi vlasy a lehce mě políbil na krk. Při jeho dotecích jsem se začala chvět.

,,Počkej, máma je dole," kývla jsem hlavou ke dveřím, které byly dokořán otevřené. Odfrknul si a pohladil mě po tváři. V jeho očích jsem se vždy ztrácela. Nevědomky jsem se k němu naklonila a políbila ho na jeho měkké rty. Polibek mi opětoval a nabíral na intenzivitě.

„Ehm," slyšela jsem od dveří.

„Mami!" vypískla jsem a odskočila od Tylera. Začala jsem se upravovat. Ale bylo zcela jasné, že máma viděla víc než potřebovala.

„Promiňte, že vám ruším romantickou chvíli, ale dole na tebe někdo čeká," kývla ke schodům. Buď se mi to zdálo nebo se máma červenala, když viděla mě a Tylera. S Tylerem jsme se na sebe podívali a museli jsme se usmát.

,,A kdo to je?" ptala jsem se mámi po cestě ze schodů. Ale když jsem sešla poslední schod, poskytl se mi pohled na našeho návštěvníka.

„Katherine," vydechla jsem překvapeně.