Forwood Story [FF TVD]

4.kapitola

Když se blížilo k večeru, začali jsme se připravovat. Katherine byla velmi nervózní. Nechtělo se jí tam jít, ale neměla na výběr. Oblékla si šaty, které jí Klaus poslal, pomohla jsem jí s účesem a líčením. Pak jsem se oblékla já. 
Když jsme byly nachystané z venku se ozval klakson od auta.

,,Tyler je tu, můžeme?" zeptala jsem se Katherine, která se stále prohlížela v zrcadle. Co si budeme nalhávat, Katherine byla krásná žená a věděla to. Uměla se prodat. Jen lehce přikývla.

Nasedli jsme do auta a vyrazili na místo konání večírku. Ve zpětném zrcátku jsem zahlídla, jak je Katherine ještě více nervózní. Když jsme dorazili na místo, chvíli jsme ještě seděli v autě.

„Půjdu se podívat kolem, "řekl Tyler a vystoupil z auta.

„Tak co, připravená?" zeptala jsem se Katherine, kývla na znamení, že ne. Poprvé ve svém životě vidím Katherine, že se bojí nebo že nemá slov.
Za několik málo minut se Tyler vrátil.

„Klaus je u baru a vyhlíží tě," otočil se na Katherine.

„Viděl tě?" zeptala jsem se.

„Ne, nevnímá nikoho, kdo na něj mluví. Jen zírá k hlavním dveřím," řekl. ,,A hlavně, umím být nenápadný."

„Dobře, tak jdeme," řekla jsem a otevřela dveře. Vystoupila jsem a šla otevřít Katherine. Podle mého by z toho auta ani nevylezla. „Tak co? Jdeš?" pobídla jsem jí. Neochotně vystoupila z auta. Upravila si šaty a vlasy, nadechla se a nahodila ten její výraz, že se ničeho a nikoho nebojí.

„Tak fajn jdeme," řekla a vykročila. S Tylerem jsme šli za ní.

„Je to dobrý nápad?" zašeptala jsem.

„Myslím, že ne. Ale to už nebude naše starost. Klaus ji určitě odvede někam stranou aby nedělal velkou scénu. I když na to je Klaus talent," řekl a porozhlídl se. Vešli jsme do budovy. Viděla jsem Klause, jak nás zahlídl. Když uviděl Katherine, poznal jí hned. Mrknutím oka byl u nás.

„Katarino," vydechl úžasem. „Jsem rád, že si mé pozvání přijala. Koukám, že sis přivedla i kamarády," namítl.

„Co po mě chceš Klausi," zaútočila hned ze začátku.

„Věděl jsem, že jsi ve městě, tak jsem tě chtěl vidět."

„Jak si věděl, že jsem u ní?" kývla ke mně.

„Ale no tak, mám své špehy, zapomnělas. Já si vždycky všechno zjistím a dostanu, co chci. Jen jsem nevěřil, že sem přijdeš. Kdo tě k tomu donutil? Caroline nebo snad Tyler?" vrhl po nás nenávistivý pohled. Věděla jsem, že už o mě nestojí. ,,Hmm, řekl bych že Tyler."

„Rozhodla jsem se tak sama," namítla Katherine.

,,Dobře, dobře," dal ruce nahoru na znamení, že se vzdává. „Zvu tě na drink, dáš si?" řekl Klaus a ukázal k baru.

„Ne díky," odmítla Katherine. Šťouchla jsem do ní, ať jde sním. „Fajn, dám si," řekla a Klausovi se na tváři vytvořil široky úsměv. Odešli a my s Tylerem jsme byli konečně chvíli sami.

„Fajn, myslím, že už se nevrátí," řekl Tyler a chytil mě kolem pasu. „Dáme si jedno kolečko tance?" zeptal se s úsměvem.

„A nedáme si kolečko domů?" zažadonila jsem.

„Vážně jí tu chceš nechat?"

„Tylere, řekli jsme, že jí sem odvedeme. Ona si poradí, víš že jí nemám v lásce, ale," nevěděla jsem, co říct. Najednou se Katherine objevila vedle mě.

„Musím jít, zabavte ho," řekla a upíří rychlostí zmizela. Hned na to jsme viděli Klause, jak se blíží k nám.

„Kde je?" řekl rozzuřeně.

„Kdo?" zeptal se Tyler.

„Nedělejte, že o ničem nevíte. Kam zmizela Katherine," mlčeli jsme. „Fajn, najdu si jí sám," zamračil se a odešel. 

Další dny jsme o Katherine nic neslyšeli. Ani se u nás neobjevila nic. Jakoby se po ní slehla zem. Byla jsem ráda, že je pryč.