Forwood Story [FF TVD]

18.kapitola

Stáli jsme před tím velkým domem a nikdo se neopovážil ani promluvit. Tedy až na jízlivého Damona. Klaus mu nevěnoval pozornost a zavedl nás dovnitř.

Stráž, která stála před kovovýmy vraty jen něco nesrozumitelně řekla do vysílačky a otevřely se nám ty velká těžká kovová vrata. Naskytl se nám pohled na vnitřek areálu. Pískovitá cesta se klikatila až k hlavnímu vchodu domu. Kolem cesty byly vysazené různé květiny a nějaké malé stromy.

Když jsme dorazili až ke schodům, které vedly do domu, zastavila jsem se. Musela jsem nabrat dech abych veškerou tu krásu a ten luxus vstřebala. Nečekala jsem, že Klaus bude mít tak honosný dům. Vyšli jsme schody a Kalus zabouchal na dveře. Otevřela nám nějaká jeho služebnice. Dokonce, když spatřila Klause uklonila se mu. Je snad nějaký král?

Když jsme vstoupili do hlavní haly, všude bylo bílo a snad vše tu bylo z mramoru. Naproti hlavním dveřím se z obou stran táhly schody do patra. Klaus nás zavedl do vedlejší místnosti, nejspíše to byl obývací pokoj. Nebo něco takového. Uprostřed místnosti byl dřevěný stolek a v křesle seděla postarší žena. Byla malá, blonďaté vlasy měla v drdolu a na sobě měla dlouhou sukni, triko a zástěru.

„Zdraveite Klaus," podle toho, co řekla jsem poznala, že ho pozdravila. Klaus jen pokývl hlavou.

„Pokazhi im staya." Klaus něco odpověděl a žena jen přikývla. Když spatřila Katherine zkoprněla.

„Katarina?" Katherine na ní jen nechápavě koukala a ustoupila o dva kroky dozadu. „Ti si zhiv?"

„Mariya. Kakvo kazakh! Pokazhi im staya," křikl na ní něco Klaus a ona sebou škubla. Podívala se na něj a on jí sjel mrzutým pohledem.

„Izvinete me," odpověděla a trochu se uklonila. Potom zamířila po schodech nahoru.

Jako první ukázala pokoj Jeremymu a Bonnie, pak Eleně a Stefanovi. Potom Mattovi a Damonovi. Katherine měla svůj vlastní pokoj na přání Klause a my s Tylerem jsme měli taky. Vešli jsme do něj a vydechli úžasem. Pokoj byl nádherný. Bílé stěny, velká postel s nebesy, malý starší bílý stolek a dvě kožená křesla. Před postelí byl malí bílý chlupatý kobereček. Radši jsem ani nechtěla vědět z jakého zvířete byl. Neměla jsem ráda kožešiny ze zvířat.

„Páni," vydechli jsme naráz s Tylerem.

„Myslíš, že to bylo dobrý? Sem přijet s Klausem," zeptal se.

„Tak, co horšího se nám může stát?"

„Nerad bych aby byl po druhé v mém těle, tomu snad rozumíš," strachoval se.

„To mu nedovolím," přistoupila jsem k němu, omotala ruce kolem jeho krku a políbila ho.

,,Ale jeho plán vypadá, že by mohl zabrat a momentálně nic lepšího nemáme. Chci se Marcuse zbavit co nejdříve. Kdo ví, co by se ještě mohlo stát. Nechci ani pomyslet na to, co by se mohlo stát s námi všemi, kdyby jsme se do Mystic Fall nevrátili. Co by bylo s našimi přáteli?" trošku jsem vzlykla, ta myšlenka mě dost rozhodila.

,,Pššt. Bude to dobré, pokud Klausovi věříš, tak i já," chytil mě za tváře a přinutil mě tak se na něj podívat.

,,Neřekla bych zrovna, že Klausovi věřím, ale jako spojenec se nám hodí. Je mnohem vlivnější upír než my. Má své kontakty a myslím, že to vyjde," mrkla jsme.

Tyler se na mě usmál a přitiskl své měkké rty na ty mé. Nechávala jsem se unášet jeho polibky. Jeho ruce putovaly po celém mém těle. Pomalu jsme se blížili k posteli. Pomalu jsem si na ni lehla a Tyler byl nade mnou. Jeho polibky byly vášnivé a dravé.

'Bože, tak moc mi tohle chybělo,' problesklo mi hlavou. Polibky jsem mu ještě více vášnivěji a dravěji oplácela. Na zemi skončilo mé a Tylerovo tričko.

Když v tom jsem slyšela něčí zakašlání.

***
S překladem frází mi pomohl strýček Google. Takže pokud tam jsou nějaké nesrovnalosti, velice se omlouvám 😊