20.kapitola

47 5 4
                                    

Všichni jsme se šli připravit na lov. Šli jsme se převléct do něčeho pohodlnějšího a za deset minut jsme všichni stáli před domem. Nasedli jsme do auta a vyjeli. Klaus nás vzal na jedno náměstí. Lidmi se to tu jen hemžilo.

„Každý si někoho vyberte, ovlivněte a pak ho trochu vycucněte," řekla jsem posměšně.

Zastavili jsme na malým parkovišti a vystoupili. Jeremy, Matt a Bonnie šli někam stranou. A my ostatní? My jsme se do toho pustili. Každý jsme si vyhlídl nějakou osobu. Já si vyhlédla mladou dívku, která seděla sama na lavičce a četla si knihu. Mohlo jí být tak pětadvacet. Přstoupila jsem k ní a vyžádala si tak její pozornost. Lehce jsem se k ní naklonila a použila nátlak.

„Teď půjdeš se mnou a nebudeš křičet," přikývla a odebraly jsme se do postranní uličky. Cítila jsem, jak mi rostou zuby.

Opřela jsem ji o zeď a zabořila svoje zuby do jejího krku. Po chvilce jsem cítila, jak slábne. Pustila jsem ji na zem, otřela si pusu a šla na další. Takhle to trvalo několik minut, dokud jsme neuslyšeli jakýsi výstřel. Všichni lidé se rozutekli.
Věděli jsme, kdo to vystřelil. Vyšli jsme ze svých úkrytu.

„Můžete mi říct, co to tu děláte?!" vykřikl na nás Marcus.

„Jdeme tě zabít," prohodil Stefan. Marcus se začal smát.

„Vy mě jdete zabít? To by se vám, ale muselo podařit," řekl se smíchem a slzami v očích, jak se smál.

„Podaří a hned teď. Bonnie!" křikla jsem a ona začala zaříkávat nějaké kouzlo, které Marcuse znehybnělo. Matt a Jeremy stříleli po ostatních upírech kůly z kuše a my jsme jim je zabodávali do srdce. Některým jsme srdce vyrvali z těla. Pro některé to mohlo být drastické, ale my jsme neměli na vybranou. Chtěli jsme Marcuse zničit, za to, co provedl s naším městečkem. Přišla odplata.

Během několika vteřin u sebe Marcus neměl ani jednoho upíra na ochranu.

„Tak, co říkáš teď?" zeptal se posměšně Damon.

„Teď už nejsi tak mocný co?" řekla pro změnu Elena. Všichni jsme se k němu pomalu přibližovali. Bonnie pořád držela kouzlo, ale už moc dlouho to neudrží. Zahlédla jsem, jak jí z nosu stéká rudá tekutina. Čelo měla orosené potem a třásla se.

„Musíme sebou hnout. Bonnie už to nezvládne," řekla jsem, popadla jsem do ruky kolík a upíří rychlostí přiběhla k Marcusovi. Kolík sem však ještě ale nezabodla. Katherine ke mně přiběhla a kolík mi vzala. 

„Udělám to," řekla s úsměvem, přikývla jsem. „Nějaké poslední slova?" zeptala se.

„Shnijte v pekle!" křikl a plivl Katherine do tváře. To Katherine však naštvalo ještě více. Na tváři se jí objevil nenávistiví pohled. Přiblížila se k Marcusově obličeji co nejblíže. Snad aby ji slyšel jen on.

,,Ten kdo bude hnít v pekle jsi ty," vyprskla. ,,A věř mi, nikdo tě odtud nezachrání. Neměl jsi si s námi začínat."

,,Ale no tak Katherine, sama nevěříš tomu, že jste jako jeden celek. Myslíš, že jsem si o vás něco nezjistil? Nikdo z nich tě nemá rád. A pokud skončím v pekle, setkáme se tam. A já budu jediná tvá společnost," usmál se.

,,Sbohem, Marcusi," zašeptala a dřevěný kůl mu pomalu zarývala do kůže až se dostávala blíže k srdci. Marcus nevydal ani hlásku. Byl natolik hrdý sám na sebe, že nedal najevo svou bolest. Jeho tvář začala blednout a z podkůže se objevily silné žíly.

,,To je všechno?" ozval se Damon? ,,Žádný souboj? Čekal jsem teda víc," odfrknul si. I mě se to zdálo moc lehké. Marcus byl silný upír a aby se nechal jen tak zneškodnit. Bylo v tom určitě něco jiného.

Marcusovo tělo jsme spálili daleko v lese. Klaus po jeho smrti zmizel. Hledali jsme ho, ale nikde po něm nebylo ani stopy. A to se mi nelíbilo. Nelíbil se mi ani ten fakt, že nám pomohl. Možná jsme pomáhali my jemu, zabít jeho nepřítele, se kterým si měřil síly a chtěl tak dokázat, že i on má armádu, která ho bude bezmezně poslouchat.

A něco mi říkalo, že ještě není konec. Ale pro tuto chvíli jsem to nechala být a všichni jsme se kromě Katherine, která zůstala v Bulharsku, vrátli zpět do Mystic Falls. S Tylerem jsme začali žít společně v jednom domě, tak jak jsme si to plánovali v Chicagu. Byli jsme více než šťastní a společně s našimi přáteli jsme se měli skvěle.

Byli jsme jedna velká rodina, která se na sebe může kdykoliv spolehnout.

***
Zdravíčko 😊
Chtěla bych vám všem poděkovat, co jste tu se mnou celou tu dobu byli. Jsem moc ráda, že tato FanFikce si našla své příznivce. V blízké době můžete čekat další FF na Upíři deníky. Tentokrát ship Delena. Tak doufám, že i ty další příběhy, nejen FF ode se vám budou líbit.

Doufám, že jste si tuto povídku užili a budu ráda za nějaký ten komentik, jak jste byli či nebyli spokojeni.

Vaše Ter

Forwood Story [FF TVD]Kde žijí příběhy. Začni objevovat