Velký sen

14. ,,Jsem připravena."

***

Čas plynul. Uběhl již měsíc a půl ode dne, kdy se dívce podařilo 'vybojovat' svolení o tréninku Candy. Za tu dobu Miley klisnu naučila mnohým, pro ni zatím neznámým, věcem. Někdy to s Candy chtělo velkou dávku trpělivosti, ale ani to ji neodradilo od splnění cíle. Několikrát potkala Lily, která ji ale spíš ignorovala.

***

Nastal den, kdy se Miley měla dozvědět další zprávy ohledně svého zdraví.

V nemocnici již prošla několika vyšetřeními, teď čekala společně s rodiči v čekárně. Nervózně se kousala do spodního rtu a nenápadně hleděla po ostatních. Její pozornost upoutal malý chlapeček, který byl též na vozíčku. Pravou rukou se držel za ruku mladé ženy a cumlal si palec na druhé ruce.

Nejspíš maminka, uvažovala Miley. Asi také čekají na výsledky. Snad na šťastné...

,,Miley Gear!" zvolala jméno sestra, jež vykoukla z ordinace, a zahnala proud dívčiných myšlenek.

Frank s Jennifer se rázem postavili a zamířili do ordinace. Ještě před tím se však usmáli na svou dceru a Frank jí pošeptal do ucha:

,,To bude dobré!"

Miley se strachem vjela za nimi.

Doktor Hallward je přivítal s širokým úsměvem.

Čemu se směje? nechápala Miley

,,Tak jak to vypadá?" otázal se ho Frank a svou dceru chytil za ruku.

,,Dobře, velmi dobře. Vyšetření prokázala, že páteř již zcela srostla. Je skoro zázrak, že za tak krátkou dobu," řekl doktor a znovu se usmál. V tu chvíli všem spadl obrovský kámen ze srdce.

,,Takže... to znamená, že už Miley nebude muset být na vozíčku?" zeptala se Jennifer.

,,Ano. Ale já bych to nepodceňoval." Poté se podíval na dívku. ,,Tvé nohy teď nejsou zvyklé na pohyb, takže postupuj pomalu. Zkus cvičit, aby si zvykly na zátěž." Hallward jim řekl ještě několik informací a poté ji odpoutal od vozíku. Miley se za pomoci Jennifer a Franka postavila na nohy. Ten pocit, který teď dívka cítila, se snad nedá popsat. Byla to radost. Radost z nového začátku. Teď mohla s jistotou říct, že další těžká zkouška života je za ní.

,,Ať se ti daří!" rozloučil se Hallward.

,,Děkujeme, doktore. Za všechno."

Z ordinace už Miley odcházela po svých. Na chvíli pohlédla na toho chlapce v čekárně. Ten ji užasle pozoroval. Miley cítila, jakoby mu dala naději. Naději, že i on bude jednou zase chodit.

***

,,Už budu moci jezdit!" vydechla šťastně Miley, když jí Frank otevřel dveře do auta.

,,Víš, co říkal doktor- postupovat pomalu."

Nad Jenninou poznámkou Miley jen protočila očima. Nasedli do auta a vyjeli domů.

Cesta na ranč se zdála být nekonečná. Asi proto Miley po chvíli hledění z okna usnula.

,,Je to za námi," řekla šťastně Jenny a podívala se na svého manžela. ,,Miley je statečná, věřila, že to zvládne." Letmo se ohlédla na sedačku za sebou, na níž spokojeně dřímala jejich dcera.

,,To jo," přitakal Frank, usmál se a znovu se věnoval řízení.

,,Myslíš, že ten závod vyhraje?"

,,To nevím, ale i kdyby ne, pro nás je vlastně vítězství tohle."

Po několika následujících minutách jízdy konečně zastavili před rančem. Oba vystoupili z vozu. Jennifer otevřela zadní dveře a začala probouzet Miley.

,,Miley, vstávej! Už jsme tu."

Hned sebou prudce trhla. Rozepnula pás, který byl upoután kolem jejího pasu, a vystoupila z auta.

Zamířili do domu, kde už na ně čekala Kelly.

,,Teto!" vykřikla dívka hned, jak otevřela dveře a vběhla jí do náruče.

,,Miley!" Kelly jí pevně objala.

,,Jsem připravena,"

,,Připravena? Na co?"

,,Na návrat do sedla."

Ne, neumřela jsem, na to si budete muset ještě chvíli počkat. :-D S touto kapitolou nejsem skoro vůbec spokojená, protože mi přijde, že to tam je takové docela hodně rychlé. :-(
Každopádně doufám, že Vás aspoň trochu bavila! :<Z

Jo, a ještě děkuju mé ❤nové ❤čtenářce a super človíčku a pisálkovi Sariblog. Děkuju..

Užívejte poslední dny prázdnin.

Vaše MarktaSyslov 😍😘 (ano, právě jsem přišla na to, že se smajlíci kopírují z instagramu)
😂 (OK, asi bych se měla začít podepisovat Vaše zabedněná MarktaSyslov)