12. Chvíle pravdy.

414 45 7
                                    

Z jejich neutrálních pohledů se nedalo nic vyčíst. Miley nevěděla, co má čekat.

,,Za tu dobu, co jsi tady nebyla, jsme přišli o několik zákazníků. Zrušili smlouvu."

,,Jak zrušili? A proč vůbec?" ptala se zmateně hnědovláska.

,,Víš Miley, svět dostihů je krutý. Jakmile jakýkoliv kůň ze stáje zraní nějakého člověka, ostatní začnou okamžitě rušit smlouvy, protože nikdo si nechce pronajímat koně ze stáje, která v ten moment nemá zrovna dobrou pověst," vysvětlil Frank.

,,Proto jsme několik koní prodali, ale protože o ně nebyl zrovna největší zájem, museli jsme je prodat za částku hluboko pod čarou." Posmutnila si Jennifer. ,,Teď nám koní zbylo jen pět."

,,A Candy?"

,,O tu nebyl zájem."

Na Miley byl vidět značný pocit úlevy. V očích jí na malý moment zajiskřila malá zelená světýlka. I přesto, že jí Candy způsobila taková zranění, ji měla ráda. Stejně jako Rona.

Chvíli jen tak mlčky seděli, pak Frank s Jenny vystoupili, z kufru vyndali vozík, na něj 'naložili' svou dceru a pokračovali domů.

Dům za ten čas prošel menší rekonstrukcí. Na schodišti přibyla taková plošina pro dívčin vozík, po které se lehce dostane nahoru. Frank jí vysvětlit, jak to funguje a Miley to přišlo jako velká zábavaa. Dveřím do jejího pokoje nechali rozšířit futra, za což byla Miley nesmírně ráda.

Právě seděla na vozíčku ve svém pokoji a oknem se dívala na pastviny, po kterých se dříve proháněli koně. Vzpomínala, jak jí Kelly svými slovy dodala odvahu. Ano... Teď to nesmí vzdát. Možná je to ta nejtěžší zkouška v jejím životě. Zkouška odhodlání. Odhodlání vrátit se do sedla. A ona to odhodlání má. Nebo ne?

Stočila svůj vozík směrem ke dveřím a po plošině sjela dolů.

Frank pomáhal Jennifer s obědem.

,,Jedu se podívat do stájí," konstatovala, čímž si vysloužila překvapené pohledy obou rodičů.

Přes ramena si přehodila lehkou mikinu, otevřela dveře a vyjela ven.

Její cesta směřovala rovnou do stájí. Zabolelo jí u srdce, když viděla prázdné boxy, ve kterých dřív stávali ti nejlepší koně. Teď by jí vítali radostným ržáním. Pousmála se a pokračovala dál dozadu. V posledních boxech stáli zbylí koně. Dva hnědáci, grošák, vraník a nakonec bílá klisnička Candy. Miley přejela k jejímu boxu. Ruku natáhla nahoru, aby si ji mohla pohladit. Podrbala ji mezi ušima a zadívala se do jejích smutných očí. Mírně se pousmála.

Pokračovala k malým dřevěným  dveřím na konci stáje. Otevřela je a vyjela směrem ke kruhovce. Vybavila si vzpomínky na Rona, jak se zde poprvé vyšvihla na jeho hřbet. Jak ho zde trénovala a za dobře odvedenou práci mu vždy dala nějaký ten pamlsek.

Vítr jí foukal do tváře a čaroval s pískem uvnitř kruhovky.

,,Vzpomínáš?" ozval se za dívkou známý hlas, jenž patřil Kelly. Sklonila se k ní a objaly se.

,,Vítej doma, Miley," řekla a usmála se na ni.

,,Děkuju, ale už to tady nebude jako dřív."

,,Myslíš koně nebo tu elektrárnu?" zeptala se Kelly nechápavě s pohledem upřeným na pastviny. Když se neozývala žádná odpověď, podívala se na ni. Podle udiveného pohledu Miley poznala, že řekla něco špatně.

,,Úřad mu stavbu povolil, už začíná plán realizovat," vysvětlila bez nadšení.

Miley si lehce povzdechla. Právě se dozvěděla to, co vědět nechtěla. Zprávu, kterou by si nikdy nepřála vědět.

Odvrátila zrak a zadívala se na hluboký les, který se rozprostíral sotva půl míle od ranče.

Zklamaně rozjela svůj vozík zpátky ke stáji. Slyšela za sebou slabé kroky patřící své tetě.

Zrovna projížděla kolem Ronova boxu, když Kelly znenadání řekla:

,,Tím zraněním život nekončí, víš o tom." zeptala se, ale věta vyzněla spíš jako oznámení.

Miley se zarazila.

Končí? Nebo snad ne? Pro končí život v sedle... Ale vždyť se mi páteř může zase narovnat a srůst... Takže mám naději. Podle doktora sice nepatrnou... Ale naděje umírá poslední.

S těmito myšlenkami se vracela zpět domů.

Zdravím!
Po době, co jsem se neozvala, jste již pravděpodobně doufali, že se nikdy neozvu... Smůla, jsem tu zas
:D

Snad se kapitola líbila. Ano, byla to jedna z těch nudnějších, vím to, proto doufám že jste čtení přežili a nezemřeli přitom nudou. :<Z (kdyby to někdo nepoznal, tak je to můj nový profi smajlík) (nic proti milovníkům písmena Z) :-D

Vaše MarktaSyslov

Velký senKde žijí příběhy. Začni objevovat