Velký sen

17. Odhodlání

Několikrát za život každého z nás nastanou chvíle, kdy musíme překonat všechen svůj strach nehledě na to, jak těžké to je. Kdy musíme zahnat všechnu svou nejistotu do kouta. Kdy musíme jít dál, abychom mohli zažít to, po čem prahneme. Žádná cesta není tak těžká, aby zastavila naše odhodlání.

Lehký vánek hýbal listím stromů a slunce už pomalu zapadalo. Miley seděla na obrovském balíku slámy, jenž byl postaven před vraty stáje. Hleděla na les a přemýšlela. Srovnávala si myšlenky. Pohled na tu volnost přírody jakoby jí dodal odvahu, kterou již dlouhou dobu postrádala. Seskočila z balíku a otevřela dveře do stáje. Vítr zafičel.

Miley přesně věděla, co chce udělat. Ze sedlovny vzala své sedlo a uzdu. Ještě popadla úzký bičík a helmu a vrátila se do stáje. Šla k boxu bílé klisny. Otevřela jej a Candy nasadila uzdu. Přiměřeně utáhla a vyvedla ji ven. Přes hřbet přehodila sedlo a už ji vedla do haly. Jak za sebou zavřela dveře, zhluboka se nadechla. Chystala se naskočit, ale Candy rázně ustoupila.

,,V klidu! Neboj,"

Zkusila to znovu, tentokrát už se Candy nechala. Dosedla do sedla a bičíkem ji lehce plácla přes kříž. Klisna se poslušně rozešla. Miley se rozbušilo srdce. Byla si nejistá a Candy to vycítila. Zastavila se a rázně vykopla zadní nohy, hned potom utekla na druhou stranu haly.

Miley dopadla na tvrdou zem. Bolest, kterou pocítila, byla skoro stejná jako na onom dostihu. Ale tehdy dopadla na záda a krk. Teď na stehna a zadek.

Sykla, když se pokoušela vstát. Nejradši by tam zůstala ležet a brečet nad svou slabostí, ale něco uvnitř jí to nedovolilo. Byla to touha a odhodlání.

Přes všechnu tu bolest vstala, oprášila si stehna, sebrala bičík, který ležel kousek od ní, a její pohled automaticky vyhledal klisnu. Candy stála u protější stěny a provinile ji pozorovala. Miley se rozešla směrem k ní. Pokaždé, když udělala jeden krok vpřed, klisna udělala jeden zpátky. Byl to reflex. Candy věděla, že udělala chybu.

Miley došlo, že to takhle nepůjde. Zastavila se. Candy ji pozorovala s očekáváním, co udělá. Bičík pomalu položila vedle sebe na zem. Levou ruku natáhla před sebe a pomalým krokem přistupovala. Candy ji pozorovala s nejistotou, ale ani jednou se nepohnula. Prostor mezi nimi se sužoval. Když byla Miley těsně před ní, uchopila ji za uzdu. Klisna opět ucukla. Dívka se jí chvíli dívala do očí, potom ji pohladila po hlavě.

Pomalu se rozešly. Candy kráčela neklidně. Došly k místu, kde byl položen bičík. Miley ho levou rukou zvedla, pravou stále držela Candyinu uzdu. Pak se k ní otočila. Nohu dala do třmenu a nasedla. Otěže uchopila pevněji, aby dala klisně najevo, že se nemá o nic pokoušet. Candy nespokojeně zaržála. Miley vyslovila rozkaz a Candy se ihned rozešla. Párkrát se pokoušela naklusat, ale ráznost bičíku jí to nedovolila. Dvakrát v klidu obešly celou halu. Poté se Candy nečekaně zastavila. Miley tušila, co chce udělat. Utáhla otěže a chytila se za 'hrušku' sedla. Třmeny rychle přitiskla k jejímu tělu.

,,Přestaň, nepokoušej se o to!" s důrazem křikla.

Candy několikrát přešlápla ze zadní nohy na nohu a znovu se rozešla. Miley se usmála a uvolnila své dosud utáhlé otěže. Candy pomalu naklusala. Ano, tenhle pocit ji činil šťastnou. Pocit svobody.

Candy vznešeně klusala halou. Dusot jejích kopyt se rozléhal a rytmus chůze se Miley vpisoval do paměti.

Soustředila se na jízdu, proto si ani nevšimla, že u dveří kdosi stojí a celou dobu ji pozoruje.

,,Já jsem věděl, že to nevzdáš!" řekl Pan Mayer s úsměvem na tváři.

Miley zatáhla za otěže a Candy se zastavila. Seskočila z ní. Usmála se a podala svému trenérovi ruku.

,,Jsem rozhodnuta, že ten parkur pojedu,"

Úsměv pana Mayera se ještě rozšířil,

,,To jsem rád,"

Miley chytila Candyinu uzdu a chystala se odejít. Na okamžik se však zastavila.

,,Tenkrát ty prášky vzala Lily... Jen chci, abyste to věděl," Odešla z haly a Candy odvedla do boxu.

Pan Mayer tam ještě několik okamžiků jen tak postával a uvědomoval si podstatu věty..

,,Když se vzdáte jednou, budete se pak vzdávat pořád!" ...
Pamatujte na to ;-)

Potlesk prosím! Já vydala kapitolu po třech dnech! Hold, zázraky se dějí :-DD

Jinak, část věnuji adusadadus ❤😃 Děkuji ti! Děkuji Vám všem!

Vaše MarktaSyslov