3. ,,Koně jsou srdeční záležitost."

738 85 17
                                    

,,Tady? Ne, musel jste se zmýlit," řekla Miley nechápavě doufajíc, že si dělá legraci. ,,Toto jsou pozemky mých rodičů a ti by nikdy nedopustili, aby v krajině, navíc poblíž koňského ranče, vyrostlo... smradlavé monstrum plné chemikálií." Vrátila mu ty papíry a rychlým švihem se vyhoupla do sedla.

,,To smradlavé monstrum, jak vy říkáte, je znamením pro lepší život," řekl Alwyn sebejistě. ,,Pokud to vašim koním bude vadit, tak je to jejich problém. Já mám stavební povolení!" promluvil bez citu a před obličejem jí zamával dalším papírem.

,,Lepší život pro nás, ale horší pro ně. To není fér," řekla Miley s jistotou a beze strachu. ,,Koně jsou srdeční záležitost. Tomu ale vy nemůžete rozumět." Pobídla Rona a ten se rozklusal směrem pryč.

,,Ještě se uvidíme!" zakřičel na ní Alwyn, který pozoroval jak Miley na svém vraníkovi pomalu mizí za horizontem.

Polní cestou se vracela zpět. Nechtělo se jí věřit, že její rodiče dopustili něco tak odporného!

Když dojela na ranč, seskočila z Rona, jehož za otěže uvázala k dřevěnému sloupu a běžela za Frankem. Chvíli trvalo, než ho našla. Stál před stájí a přiděloval závodním koním čísla.

,,Jak jsi to mohl dopustit?" vydechla Miley, když na ni pohlédl a začal jí věnovat pozornost.

Pokrytecky se usmál a zeptal se:

,,Co máš na mysli?"

,,Ta elektrárna."

Frankovi zmizel úsměv z tváře. ,,Promluvíme si o tom později," řekl. Miley se chystala ještě něco říct, ale on ji zarazil se slovy:

,,Teď ne."

Miley se zamračila a se vztekem v očích se vrátila k Ronovi. Odsedlala ho a odvedla do stáje.

,,Jaká byla vyjížďka?" zeptala se s úšklebkem Lily, která se opírala o dvířka boxu svého ryzáka. Miley jí věnovala jeden krátký otrávený pohled a dál si jí už nevšímala. Na to Lily reagovala protočením očí. Přestala se opírat o ta dvířka a přešla k Miley. Ta hlasitě zavřela Ronův box a chvíli ho upřeně pozorovala. Blondýnka si stoupla vedle ní. Po chvíli si Miley všimla, že Ron odmítá žrát seno. Otevřela box a přešla k němu. Hřebec zařehtal. Hnědovlasá dívka ho poplácala po kříži a seno párkrát prohrábla. V pořádku. Pravou rukou si podepřela bradu.

,,To nic nebude," řekla Lily. ,,Prostě nemá hlad."

Miley nepochopeně pozvedla obočí.

,,U Joshe je to normální." A vyplivla stéblo sena, které dosud svírala ve rtech. Josh byl Lilyn šestiletý ryzák, jehož dostala od svých rodičů k narozeninám.

,,U Joshe možná, ale Ron tohle nedělá."

,,Nemá hlad," zopakovala Lily neoblomně.

,,Možná," přitvrdila Miley a nespouštěla z vraníka oči. Ale věděla, že to tím není. Za celá ta léta to Ron nikdy neudělal.

Lily, která teď seděla na balíku slámy před boxem svého ryzáka, si falešně odkašlala. To vyrušilo Miley z nekonečného přemýšlení. Vyšla z boxu, dvířka zavřela.

,,No konečně, musím zamknout," řekla znuděně Lily a stoupla si. Miley se musela zasmát, když viděla Lilyiny jezdecké rajtky celé od slámy. Druhá dívka si toho také všimla a hned si je začala oklepávat.

,,Zvláštní- normálně se na ně sláma nechytá. A to byly tak drahé." Při té větě se zatvářila, jakoby měla v puse kyselý citron. Miley pomalým krokem odcházela ze stáje. Blondýnka za ní se tiše zasmála.

Miley vyšla ven. Už byla opravdová tma. Na ranč se sesunula temná obloha, jíž pokrývaly hvězdy. A zima byla též o hodně větší. Bundu si dopnula ke krku a pomalým tempem šla domů.

Otevřela dveře, zezula si boty a šla do kuchyně. Frank s Jenny seděli u stolu a popíjeli kávu. Oba se tvářili zamyšleně. Miley odsunula svou židli a přisedla si k nim. Jennifer jí ihned podala hrnek s teplým kakaem.

,,Co ta elektrárna?" zeptala se Miley po chvíli ticha.

Frank si odkašlal a spustil: ,,Podle lidí na úřadě mám něco jako povinnost podporovat průmysl." Ironie v jeho hlase se nedala přeslechnout. ,,A ta louka je sice naše, ale..." nuceně se odmlčel. Položil svou ruku na ruku své manželky.

,,Musíš to chápat," dokončila Jenny a pokusila se o mírný úsměv. Miley odsunula hrnek, zvedla se ze židle a po schodech odešla do pokoje. Zavřela dveře a zhluboka vydechla. Převlékla se do noční košile, lehla do postele. Vedle ní byl noční stolek, na kterém stála fotka. Byla na ní Miley s Ronem. Jí na krku visela zlatá medaile. Ta fotka byla z prvního závodu, který Miley jela když jí bylo devět let. Vyhrála! Takových ocenění dosáhla mnohokrát a pokaždé jí to přineslo sílu jít dál, sílu nevzdávat se.

Nad tou vzpomínkou se Miley pousmála. Zhasla lampičku a za několik minut tvrdě spala.

Omlouvám se za neaktivitu :( Nebyl čas. Rozhodla jsem se, že kapitoly budou vycházet každou sobotu, možná i ve středu. Díky za vote a komenty. Vždy moc potěší... :)

Vaše MarktaSyslov

Velký senKde žijí příběhy. Začni objevovat