Velký sen

28. Na vlásku.

Když se před nimi po nějaké době začal rozprostírat ranč, a ony konečně projely jeho branou, Miley rychle seskočila z Vivi a za otěže ji uvázala k břevnu výběhu. Rozhlédla se kolem. Candy stála nedaleko a přežvykovala seno. Až potom si Miley všimla dodávky veterináře Neesona, jež stála před stájí. Znejistěla a pomalu se rozešla směrem ke stáji.

Když se blížila k boxu, odkud se ozývaly hlasy, srdce jí bilo jako o závod, div, že nevyskočilo z hrudníku. Přicházela blíž.

Dvířka od boxu, který dřív patřil Ronovi, byla otevřená. Miley se nadechla a pomalu do něj vešla. Lucas ležel ve slámě a měl přivřené oči. Spatřila Kelly, jak jej drží za zadní nohy a uklidňuje. Zády k ní byl Frank s veterinářem. Jennifer hříbě hladila po hlavě a konejšivě na něj mluvila.

Kelly se podívala na dívku stojící mezi vrátky. Ve tváři měla viditelné napětí. Miley své tetě pohlédla do očí. Zrzovlasá žena se jen mírně a nuceně usmála a dál se věnovala Lucasovi.

,,Máte tu kulku, doktore?" zeptal se Frank.

,,Je moc hluboko. Tomu hříběti dochází energie, už nemá sílu. Nevím, jestli to má ještě cenu."

,,Určitě ano," odvětil okamžitě a pevně Frank.

Miley vše tiše pozorovala. Byla bílá v obličeji. To, že teď Lucas chabě bojuje o život, je její vina. Kdyby ho na tu projížďku nevzala.. Kdyby jej alespoň uvázala a měla pod dozorem.. Kdyby se jízdou nenechala tolik unést a dávala na něj pozor.. Kdyby, kdyby, kdyby.

Otočila se a pomalým krokem procházela stájí zpátky. Ruce v kapsách, hlava skloněná a slzy na tváři. Nejhorší na tom všem byl fakt, že ten pocit viny, který měla, byl opravdový.

Vyšla ven. Vivi stála na svém místě a nespokojeně hrabala předním kopytem. Miley k ní došla a odvázala ji. Dovedla k výběhu, otevřela vrátka, sundala uzdu a sedlo, které přehodila přes horní břevno ohrady. Vivi se plouživě rozešla k ostatním koním a líně se svalila do bláta.

Miley se při pohledu na ní musela usmát. Vivi byla sice krásný kůň, ale velice neochotný a docela tvrdohlavý, ale hlavně líný, věčně unavený a milující spánek.

Ze stáje kdosi vyšel. Miley si toho ani nevšimla a dál sledovala koně ve vyběhu. Myslela na Lucase. Byla si vědoma chyby, kterou udělala a nesla za ní plnou zodpovědnost.

Přicházející Kelly si stoupla vedle ní.

,,Je mi to líto," špitla dívka tiše.

,,Já vím."

,,Jak jsi zjistila, že se něco stalo."

,,Všimla jsem si, že Lucas není ve výběhu, tak jsem jela za vámi. V půlce cesty jsem uslyšela výstřel." začala s pohledem upřeným před sebe. ,,Miley, musíš vědět, že i ten nejhodnější kůň se při možnosti svobody prostě neudrží na uzdě. I když by se mohlo zdát, že se bude držet Candy, tak ne."

,,Neuvědomila jsem si to, muselo ho něco odlákat, aby se odpojil."

Kelly kývla hlavou.

,,Jak je na tom?" zeptala se doufajíc v dobrou odpověď.

Žena se zhluboka nadechla a řekla:

,,Ta rána byla hluboká-" spustila pomalu. ,,Trvalo to dlouho-. Ale veterinář ten brok vyndal."

,,A Lucas?" naléhala Miley, i když si už odpověď dokázala představit a připravovala se na nejhorší.

,,Je v pořádku." Usmála se po chvíli Kelly. ,,Život mu visel na vlásku. Na hodně tenkém vlásku."

V ten moment dívce spadl obrovský kámen ze srdce. Úleva, kterou teď cítila, se nedá popsat slovy.

Ze stáje vyšla i Jenny s Frankem.

,,Co tě to napadlo?" zeptal se jí nechápavě Frank.

,,Zlobíš se moc, tati?"

,,To by mě ani nenapadlo," Usmál se a pevně ji objal. Tak silně a láskyplně, jak vždy otec objímá svou dceru.

Už začínala být tma, tak všechny koně odvedli do stáje a všichni šli spokojeně domů.

Mám to! Yess!!
Snad se kapitola líbila, budu ráda za každou hvězdičku nebo komentář.
Jinak zítra moje maličkost odjíždí na lyžák, tak jen doufám, že tam bude wifina, jinak mi rovnou můžete začít kopat hrob. :D

Vaše MarktaSyslov :<Z