Carpe Diem

33.kapitola - Kopačky

Večer jsem ulehl k Mel do postele, zatímco si četla. Chtěl jsem nadhodit téma ,,sex", ale raději jsem to zkusil nenápadněji tím, že jsem ji políbil na rameno. Koutkem oka se na mě podívala a po té hned pokračovala ve čtení.

,,Děje se něco?" zdála se mi nervózní.

,,Ne." odsekla.

,,Byla jsi teď někdy u doktora?"

Všiml jsem si, že pořád civí do stejného místa v časopise a byla naprosto ztuhlá.

,,Mel?" promluvil jsem k ní znovu, protože mi neodpovídala.

,,Ne, nebyla."

,,Všiml jsem si, že máš nové balení prášků."

Konečně odhodila časopis, ale dívala se před sebe. Měl jsem z toho špatný pocit.

,,Promluvíme si zítra. Budu mít výsledky." otočila se, aby zhasla lampičku a přikryla se.

Bylo to sice nevhodný, ale vstal jsem, abych došel do koupelny a poznamenal si na papír název těch léků. Styděl jsem se za to, co jsem se chystal udělat, ale nešlo mi do hlavy, co vlastně zužuje Melin zdravotní stav. Nechápal jsem, co to mohlo být za infekci, která se tolik poznamenala na jejím zdraví a tak jsem to chtěl zjistit skrz léky.

Druhý den jsem se sešel s Lukem, kterému jsem situaci objasnil ačkoliv mi to bylo trapné. Neřekl jsem, že tu infekci má od začátku, ale Luke mi slíbil, že zjistí Melaniinu diagnózu. Napsal jsem mu i jméno jejího lékaře, ale netroufal jsem si říct, že se něco dozví, protože existovalo lékařské tajemství.

Byl jsem z toho všeho zmatený a v práci jsem stál za nic. Chtěl jsem vědět, co se skrývalo za tím vším mezi mnou a Mel.

Vyzváněcí melodie mi naznačila, že mi někdo volal. V mé situaci jsem s Miou mluvit moc nechtěl, ale byla jediná kdo věděl, co Mel bylo.

,,Bene, přijeď. David se tu drze posadil na pohovku a odmítá odejít."

,,Děláš si ze mě blázny? Mám práci a nebudu odcházet kvůli tomu volovi."

Odpovědi jsem se nedočkal, protože jí vyrval mobil z ruky a spustil přiblblý kecy.

,,Pokecáme jako za starých časů."

,,Nevím, co chceš probírat? Dej mi pokoj."

,,Nevadí půjdu pokecat s Mel. Možná by jí pár věcí zajímalo." naprosto mě iritoval.

Okamžitě jsem mu to zavěsil se slibem, že dorazím. Netušil jsem, co zase chystal, ale aby se Mel všechno dozvěděla z Davidových úst jsem rozhodně nechtěl.

,,O co ti zase jde?" vešel jsem do obývacího pokoje za Davidem, který si právě vychutnával kafe.

,,To je mi přivítání."

,,Jen jsem si říkal, že vám dvěma něco dlužím." s Miou jsme se na sebe překvapeně podívali, co zase chystal.