30. kapitola - Oslava

2.8K 149 4
                                    

Ve společnosti Mel a Bena mi bylo dobře, ale vůči Benovi jsem měla divný pocit. Po těch letech se choval úplně jinak a já byla zmatená.

Pokud se jednalo o oslavu Benových narozenin, nechtělo se mi tam, protože jsem viděla Benův výraz, když mě Mel zvala, ale na druhou stranu jsem se chtěla vrátit do rodiny k Benovi. Vždycky jsem si s ním rozuměla a lhostejný mi nebyl.

Při pohledu do zrcadla jsem se rozhodovala, zda jít nebo se vymluvit a zůstat raději v pozadí. Nedalo mi to a vzala do ruky make-up, abych se začala trochu zdokonalovat. Nechtěla jsem příliš provokovat a tak jsem to nijak nepřeháněla s líčením. Na sebe jsem si vzala dlouhý společenský overal s ozdobným páskem a výstřihem, abych přeci jen nebyla za šedou myš.

Taxík mě odvezl až k bytu k Mel a Bena a ačkoliv jsem měla podivnou pachuť v ústech z něčeho ve vzduchu, zazvonila jsem u jejich vchodových dveří.

Mel mě okamžitě přivítala s širokým srdečným úsměvem. Moc jí to slušelo v tyrkysové halence a upnutých džínách. Pohledem jsem se snažila vyhledat někoho známého po bytě a skutečně jsem pár povědomých tváří našla.

Šokovaná jsem ovšem byla, až když jsem si uvědomila komu ty známé tváře vlastně patřily. Luke a Hailey z jachty stáli kus přede mnou a bavili se s Benem.

Když jsem si uvědomila, že Ben ještě stále Mel neřekl, odkud se známe a navíc Luke s Hailey si o nás dvou mysleli něco jiného než jak to ve skutečnosti bylo, chtěla jsem zařadit zpátečku a vypadnout. V upocené dlani jsem tiskla dárkovou tašku pro Bena a hádalo se to ve mně, zda mám vypadnout nebo zůstat.

Já jsem nebyla ta, co lhala. Tohle by si měl urovnat Ben s Mel. Já jen přistoupila na jeho hru tak jako vždycky.

,,Mio!" zaslechla jsem svoje jméno.

Ohlédla jsem se za hlasem a zjistila, že patřil Hailey. Nahodila jsem úsměv a ohlédla se, zda není v blízkosti Mel. Vzduch byl čistý a proto jsem se došourala až k jejich kroužku, kde stál i Ben.

Všichni mě pozorovali až mi to bylo nepříjemné. Jistě ve vzduchu visela otázka, co tu dělám.

,,Ahoj všichni." rozpačitě jsem se pousmála a vrhla zděšený výraz na Bena.

,,No tebe jsme neviděli...to není možný. Jak se vůbec máš?" začal Luke.

,,Pardon, ale nejprve tady popřeju oslavenci."

Otočila jsem se čelem k Benovi a podávala ruku. Všichni nás sledovali až mi to bylo nepříjemné. Ben rozpačitě vložil dlaň do mojí a já jí lehce stiskla se slovy ,,Všechno nejlepší". Předala jsem mu tašku s drahým karibským rumem, který Ben zbožňoval a dával si ho na každé párty.

Než jsem se vůbec vzpamatovala z přítomnosti Luka a Hailey, málem jsem omdlela při pohledu na vchodové dveře. Stál v nich David. Okamžitě jsem drkla loktem do Bena, který načuhoval do tašky ode mě. Nechápavě zvedl oči vzhůru a podíval se směrem, kterým jsem zírala.

,,Co ten tady dělá?" zamračil se.

,,Kdybych věděla, kdo všechno tady bude, tak jsem radši zůstala doma."

,,No ani já jsem to nevěděl. Mel všechny pozvala, aniž bych o tom měl tušení."

,,Nejradši bych se vypařila, ale to by se hned Mel zajímala, když stojí u dveří."

,,Kašli na to. Lukovi to vysvětlím, ale před Davidem se ztrapňovat nehodlám."

,,Měl bys to Melanii říct. Než na to přijde jinak a budeš litovat."

Carpe DiemKde žijí příběhy. Začni objevovat