Carpe Diem

37. kapitola - Vysvětlení

Když mě Mia začala líbat, byl jsem z toho totálně mimo. Nečekal jsem něco takovýho ani ve snu. Problém byl ten, že jsem se styděl za stav v jakým jsem byl. Tohle jsem si rozhodně chtěl užít v plném vědomí a nechtěl jsem, abych si to pomalu ani nepamatoval.

Sotva jsem stačil cokoliv Mie říct, vzala to jako, že jsem jí odmítl. Takhle to určitě nebylo, jen si to nenechala vysvětlit a vyrazila mě z pokoje.

Radši jsem to v opilosti neřešil, abych se do toho nějak nešikovně nezamotal. Bylo by to ještě horší než doteď.

Šel jsem ještě na bar pro lahvinku rumu a dvakrát jsem si cvaknul. Uvelebil jsem se na sedačce a usnul.

Probralo mě až chichotání Luka a Davida. Sotva jsem otevřel oči, už jsem zahlédl všechny tváře, spočívající na mě. Mezi nimi byla i Mia. Vypadala tak svěže a já jsem před ní byl jako póvl.

Navíc jsem zaslechl, jak se mi vysmívají kvůli večeru. Sliboval jsem jim, jak skončím s tou černovláskou a nakonec jsem skončil sám tady na sedačce a s rumem v ruce.

Na to si do Davida rýpnul Luke. No super, takže i David si užil a mně zbyla tak maximálně bolest hlavy.

Největším šokem však pro mě bylo zjištění, že si David užil s Miou. Nemohl jsem uvěřit, že by se vrátila k tomu Casanovi. Přeci nebyla tak zoufalá, že by zašla až k němu do postele. Jenže jsem věděl, jak hodně ho tenkrát milovala a nejspíš se takové věci nezapomínají.

Musel jsem to přejít a nevěnovat tomu pozornost. Ačkoliv jsem vůbec neměl tušení, jak se s Miou po tom všem bavit. Byli jsme kámoši a teď jsem to možná trochu podělal nebo to podělala ona.

,,Teda tebe musí bolet hlava, když se tak tváříš." tlemil se mi David.

Jenže já jsem se netvářil tak blbě jen kvůli bolesti hlavy. Měla vtom prsty Mia a navíc jsem byl dokonale zmatený. Přehrával jsem si dokola, co se stalo a co se mohlo stát, kdybych to neutnul jako debil. Tohle by totiž udělal jedině debil.

,,Mám tu auto, budeš chtít hodit domu?" zaculil se David na Miu.

,,Jsem tu taky autem." utřela ho.

Uklidnilo mě, že ačkoliv spolu spali, chovala se k němu nadále odtažitě a rozhodně nerozdávala úsměvy kolem. Na mě se očividně zlobila dost a nevěnovala mi ani jeden pohled. Vyhýbala se očnímu kontaktu a celkově pohledu na mojí osobu. Ani jsem se jí nedivil.

Doma jsem se vyspal z opice a i když byl večer nemohl jsem přestat myslet na Miu. Nasedl jsem do auta a zastavil až před jejím domem. Ještě chvíli jsem seděl v autě, abych si srovnal v hlavě, co přesně jí řeknu, ale nejspíš bych tam seděl doteď, kdybych měl vymyslet něco kloudného.

Vystoupil jsem a zazvonil. Otevřela mi její sestra a hned mě poznala.

,,Ahoj, chceš asi zavolat Miu, co?" pousmála se.

,,A kdyžtak to nejsem já. Nejspíš se mnou mluvit nechce." semkl jsem pevně rty.

Angela se otočila a nechala mi otevřené dveře, abych vešel.

,,Máš návštěvu." zaslechl jsem její hlas v kuchyni.

,,Pošli ji sem." odvětila jí Mia.

,,Tak fajn. Měj se zavolám ti, ahoj." rozloučila se s ní Angela a odešla.

Jakmile jsem vešel do kuchyně, Mia měla sklopenou hlavu a zírala do nějakých papírů. Měla nohu přes nohu a podloženou hlavu rukou. Když uslyšela moje kroky, vzhlédla ke mně a zhluboka se nadechla. Položila ruku na stůl a opřela se na židli.

,,Co chceš? Nabídka už vypršela." nasadila ironický úsměv.

,,Mio, chci se omluvit." dal jsem si ruce do kapes od džín, protože jsem nevěděl kam s nimi.

,,Nemusíš. Tady bych se měla omlouvat já, protože jsem byla na plech a nevěděla jsem moc, co dělám. Takže jsme to vyřešili a můžeš jít."

,,Takhle jednoduše jsme to nemohli vyřešit."

,,Tak o co ti jde? Byla to chyba. Bylo to trapný a už se k tomu nechci vracet."

,,Jediný, co bylo trapný jsem byl já. Kdyby to bylo za jiný situace, tak bych do toho šel, to si piš."

,,Za jiný situace? Děláš si srandu?" zašklebila se na mě.

,,Fakt mě to mrzí. Taky jsi hned nemusela chodit za Davidem."

Mia se rozesmála, ale mně to moc vtipný nepřišlo.

,,Nikde nepadlo ani slovo, že jsem s ním spala. Hailey něco řekla, ale nikdo to nepotvrdil. On spal s někým a neví ani s kým. Myslíš si, že bych se vrátila k tomu kreténovi?"

,,Vrátila ses k němu už tolikrát, že jsem to přestal počítat."

,,Mladá a hloupá...to už nejsem. A už Davida nechci řešit, je to za mnou."

,,Nechci, aby ses na mě zlobila."

,,Nemůžu se na tebe zlobit, protože ses se mnou odmítl vyspat." začala se tomu smát.

,,Neodmítl. Jen jsem byl v takovým stavu, že bych to nezvládl. Proto jsem usnul venku, jak mi bylo zle. Neber si to osobně."

,,Už to neřeš. Cítím se trapně."

,,Ne víc než já, odmítnout takovou holku jako jsi ty, tak si to dokonce života vyčítám."

,,Byla jsem opilá. Už se to nestane." vstala a šla si nalít vodu.

,,To je škoda." usmál jsem se na ní a opřel jsem se o linku.

,,Bene!" usmála se konečně taky.

,,Kdybys někdy chtěla, jsem ti k dispozici, jen nesmím mít v sobě velkou flašku rumu."

,,Díky, ale obávám se, že už od jisté doby spadám do sorty lidí, kteří nevstoupí dvakrát do stejné řeky."