Carpe Diem

35. kapitola - Výsledky

Bolela mě hlava a byl jsem fakt mimo. Luke mi zavolal, když jsem si dával kafe u Miy a tak jsem hned vyrazil taxíkem za ním.

Zazvonil jsem u něho a přiběhla mi otevřít Hailey, která se ale okamžitě zavřela do pokoje, abychom si v klidu s Lukem pokecali. Netušil jsem, co chtěl řešit. Nejspíš se mi chtěl omluvit za včerejšek

,,Tak jak jsi dopadl?" pokývl hlavou.

,,Ještě teď mě bolí hlava." zamračil jsem se.

,,Ale já jsem myslel, kde jsi skončil?"

,,Jestli si myslíš, že jsme skončili v posteli, tak to rozhodně ne."

,,Myslel jsem si to. Po tom, co se stalo s Mel..."

,,Nejsem debil." zakroutil jsem hlavou.

,,Jo vždyť jo. Jen mě to tak napadlo, když jsi měl něco v žíle, ale jsem rád, že to tak dopadlo."

,,Chtěl jsem odejít s tou buchtou z klubu, Kitty, ale nakonec ani nevím proč, jsem si vzal jen číslo."

,,Už vím něco o zdravotním stavu Mel."

,,No?" posadil jsem se naproti němu.

,,Dáš si něco?"

,,Ne a už mluv."

Podíval se na mě vážným výrazem až mě to znepokojilo.

,,Není to zrovna legální způsob, jakým jsme to zjistili, ale to je ti asi jasný."

,,Je mi to fuk. Sedět za to nepůjdeme."

,,Já vím, jsi přeci právník."

,,Tak co teda?"

,,Spíš s ní?"

,,Proč se mě ptáš na tak debilní otázku?" málem jsem nadskočil, když se mě zeptal.

,,Kámo, je mi to líto, ale ona je HIV..."

Civěl jsem na něho jako by mě někdo zamrazil. Snažil jsem se přehrát si všechno, co mi říkala a co se stalo. Zapadalo to do sebe. Proto se mnou nespala. Lhala mi.

,,Je to jistý?"

,,Poslal mi screenshot z její zdravotní karty. Stojí to tam."

,,Do háje, Mel." zaklel jsem a praštil pěstí do stolu.

,,Měl bys na vyšetření." Lukův výraz byl dost ustrašený, ale neměl důvod.

,,Víš, Luku, my jsme spolu nespali. Vymyslela si, že je po nějaký vážný nemoci a nemůže."

,,Počkej jako už od začátku?"

,,Jo."

,,Takže ti toleruje nevěry?"

,,Tak nějak."

Cítil jsem se trapně, abych mu říkal, že žiju v celibátu.

Nebylo mi zrovna nejlíp, ale překonal jsem to a dorazil k sobě do bytu. Nikde nikdo a dokonce ani její věci. Nakopl jsem vzteky otevřené dveře od skříně až zaduněla celá ložnice. Byl jsem na ní tak neuvěřitelně naštvanej, že jsem ani nevěděl, co bych jí jako první řekl.