Carpe Diem

31. kapitola - Návštěva

Z párty se vyklubala hádka mezi mnou, Miou a Davidem, proto jsem byl rád, že vypadl. Navíc mi vrtalo hlavou, proč se mě Mia tak zastávala a byla si jistá, že Mel nepodvádím. Jak to mohla vědět? Do hlavy mi neviděla, ale přes to jsem s ní chtěl tuhle věc projednat.

Druhý den jsem se kymácel z kanceláře celkem brzy, proto jsem se musel cestou domů zastavit u Miy, aby mi vysvětlila svoje tvrzení.

,,No jsem překvapená. Co tu děláš?" otevřela dveře.

,,Přišel jsem se na něco zeptat."

,,Tak pojď dál." odstoupila, abych mohl projít okolo ní.

,,Vlastně je mi to nepříjemný se vracet k tomu včerejšku, ale k tomu rozhovoru s Davidem. Překvapila jsi mě tím tvrzením, že nejsem jako on a že jsem Mel věrný. Jak si tím můžeš být jistá?"

,,Řekněme, že jsem měla to potěšení s tebou nějaký ten pátek strávit a Mel je skvělá holka."

,,Jen tohle tě přesvědčilo?"

,,Mluvila jsem s Mel o jedné vaší soukromé věci, do které mi nic není a nechci to rozebírat. Je to vaše věc."

Byl jsem tedy dost překvapený, že se Mel svěřila s takovou diskrétní záležitostí. Nebylo mi to zrovna příjemné, že zrovna Mia věděla o mém sexuálním životě s Mel. Vlastně jsem ani nevěděl proč? Bylo to jen dočasné a rozhodně to nebylo něco, za co bych se měl stydět, možná naopak. Byl jsem s Mel i přes její nemoc a nehledal jsem si náhradu jinde.

Nepopírám, že jsem nikdy na takové věci neměl myšlenky, ale pravděpodobně to bylo i tím, jak jsem byl zaměstnaný a neměl čas ani na alkohol a podobné hlouposti.

,,Pokud víš, jak to mezi námi s Mel je, tak o to víc se divím, že si to myslíš."

,,K takové věci by ses neponížil. Nejsi David."

,,Nepopírám, že jsem na to neměl pomyšlení." přiznal jsem.

,,To dělají i šťastně zadané osoby a naprosto tě chápu. Je to dost dlouhá doba."

,,Pořád je tu ta chvíle, kdy se Mel vyléčí a budeme tam, kde jsem chtěl být."

,,A co když se nevyléčí?"

,,Doktor říkal, že s těmi léky, co bere a s tou lékařskou péčí by se měla vrátit k normálnímu životu během pár měsíců."

,,To bych vám moc přála."

,,Díky."

Beztak se Mia tvářila divně, když padla řeč na její vyléčení. A obával jsem se toho, co kdyby věděla víc než já. Stále tu byla možnost, že by se jí Mel svěřila i s tímhle. Začínal jsem být nervózní z téhle prekérní situace a musel jsem uznat, že mi sex už skutečně chyběl dost.

Po návratu Miy jsem nad tím začal uvažovat ještě víc než bylo zdrávo a dokola se mi v hlavě motaly myšlenky na to, jak jsme spolu spali.

Cestou do práce, v práci a dokonce i po cestě domů jsem nad tím přemýšlel a připadal jsem si skutečně už jako blázen.

Samozřejmě mi to nedalo a chtěl jsem si s Mel popovídat o jejím zdravotním stavu.