Problems || Zayn Malik

🔸Chapter 21

Sedím v kuchyni na barové židličce, prohrabávám se vidličkou v těstovinovém salátu. Každý můj pohyb mě neuvěřitelně bolí, zakňučím bolestí, když ze židličky seskočím. Dojdu ke kuchyňské lince kde položím talíř a do skleničky si naliju čistou studenou vodu.

Hned potom, co mi Zayn řekl, že je mu to líto, tak ze sprchy odešel, chvíli jsem tam jen tak stála než jsem se konečně odvážila se umýt, potom jsem vylezla a převlékla se do čistého a teplého oblečení. Při oblékání kalhotek a džín jsem přímo kňučela bolestí. Potom jsem sebrala všechnu odvahu a šla dolů do kuchyně kde byl Zayn, ani se na mě nepodíval a ani mi nic neřekl jen mi vrazil do rukou talíř s jídlem a odešel.

Nevím, co si mám o tom všem myslet. Třeba je mu to vážně líto, ale udělal to a já vím, že mu to jen tak neodpustím. Zničil mě. Zničil všechno, čeho jsem si vážila. Je to od něj opravdu hnusné, ale on nemá city, pochybuji, že mu je to líto, nebo že by si někdy uvědomil, co to sakra udělal. On musí mít nějakou mentální poruchu, proč by se mi pak omlouval za to, že mě znásilnil? Vždyť...to je divný, ne?

„Ahoj." Zaslechnu za sebou chraplavý hlas a tak se otočím. Harry sedí na barové židličce a dívá se na mě soucitným pohledem. Ví to?

„Ahoj, Harry," vydechnu a pomalu se posadím před něj na židli, ucítím na své tváři slzu a tak ji rychle setřu hřbetem ruky. Nepotřebuji aby mě všichni viděli brečet, už toho bylo dost. Přijde mi, že za tu dobu, co jsem tady, jsem toho nebrečela až dost. Snad nikdy jsem nebrečela tak jako tady.

„Znásilnil tě, že jo?" povzdechne si.

„J-jak to víš?" Na sucho polknu, najednou se mi udělalo trochu nevolno. Slyšel to, jak jsem bolestí křičela, nebo se tím Zayn chlubí?

„Slyšel jsem tě křičet," zašeptá.

„Bylo to strašné...pořád je to strašné, cítím se tak špinavá..." povím skrz slzy, Harry se natáhne přes stůl, usměje se a palcem mi setře slzu na mé tváři. Ze začátku mi Harry přišel strašný, ale teď mi připadá, že je Harry tady ze všech ten hodný, Liam se chová jako debil a o Zaynovi radši ani nemluvím. Harry mi přijde, že je v pohodě, ale zdání klame, no ne?

„Chtěl jsem ti jít pomoct, ale nemohl jsem. Omlouvám se, Faith, strašně mě to mrzí." Natáhne ke mně ruku a tak se ho chytím.

„Neomlouvej se, ty za to přece nemůžeš."

„Nechceš se mu pomstít?" zeptá se. Věnuji mu nechápavý pohled. „Nebo se mnou utéct? Dostanu tě k Niallovi," pousměje se.

„No, já.." odmlčím se. Chci se mu pomstít a chci utéct zpátky k Niallovi, ale bojím se, že mě Zayn najde a tentokrát vážně Nialla zabije před mýma očima a to by mě zabilo. A pokud by se Zayn dozvěděl, že jsem utekla a Harry mi pomáhal, tak by taky mohl Harryho zabít a to nepřipadá v úvahu. „Jak to chceš udělat? Vždyť je pořád tady." Pokynu rukou nahoru.

„Zítra odjíždí." Pustí mou ruku a zvedne se. Dojde ke kuchyňské lince a nalije si studenou vodu, celou dobu z něj nespouštím oči.

„Já ti nevím, bojím se," vzdychnu. Bojím se, že kvůli tomu umře několik lidí a to bych si v životě neodpustila.

„Jak myslíš, ale kdybys chtěla tak za mnou přijď," usměje se a zmizí z kuchyně.

Pouze nad tím zavrtím hlavou a opatrně se zvednu, chytím se za břicho a pomalu dojdu ke schodům, které velmi pomalu a velmi opatrně vyjdu. Zayn mě vážně zničil, ublížil mi tím nejhorším možným způsobem a já se chci pomstít, nechci ho zabít, nebo tak něco, nejsem jako on, chci mu třeba podpálit klub. Hah, jak stupidní. Ne, já nevím, co chci udělat, ublížil mi. Možná, že kdybych utekla teď, tak mi dá pokoj, ale co když ne a zabije Nialla, Aarona a Louise? To přeci nemůžu dovolit, nemůžu a hlavně nechci, aby se jim něco kvůli mně stalo. Za tohle všechno může matka, která si teď určitě žije dobře. Nenávidím ji.

Zayn's point of view.

Přecházím po své pracovně pořád sem a tam, neschopný vymyslet omluvu. Nikdy jsem se nikomu neomluvil, ale mám pocit, že té holce v mém pokoji se omluvit musím, ublížil jsem jí, vím to a kurevsky toho lituju, jenže to nevrátím. Vždycky jsem se choval jako kokot, ale tohle jsem vážně nemusel, vím to. Nemiluju ji nebo tak něco, jen je mi jí líto. Jen tak jsem ji ošukal, vím, že ji to bolelo, křičela, ale já si to užíval. Užíval jsem si, že trpí. Kurva, vždyť od čeho tu je..vždycky jsem to dělal a nikdy mi žádný nebylo líto, tak kurva, co se teď děje!?

Zajedu si frustrovaně rukou do vlasů a sednu si za svůj stůl, otevírajíc svůj notebook, najedu na emaily, otevřu mail od Clifforda a do kolonky pro písmena najedu myší.

„Zítra ti na to seru."

Napíšu, odešlu mu to a následně notebook zavřu. Mám ve městě nějakou práci, ale teď je pro mě přednější Faith. Opustím svou pracovnu mířící do své ložnice, kde by měla být Faith, nebo je dole v kuchyni, ale nejdřív zkusím svou ložnici. Vejdu do ložnice, Faith sedí na pohovce, nohy má přitáhnuté k hrudi a pláče. Vím, že ji to bolí. Co jsem to kurva za člověka?!

„Holčičko?" oslovím ji. Podívá se na mě s uslzenýma očima, ve kterých má vidět strach. „Omlouvám se." Přejdu k ní, klesnu na kolena a když ji chci pohladit po tváři tak ucukne. Bojí se a já se jí kurva vůbec nedivím.

„Prosím, už dost," zašeptá s návalem nových slz.

„Já tě nechtěl uhodit, " řeknu a myslím to vážně. To jsem vážně posral, zasloužil bych dostat pořádně přes hubu. „Holčičko, pojď se mnou." Zvednu se a natáhnu k ní ruku. Chci ji vzít ven. Doufám, že neuteče, nebo se o to nepokusí, pak bych ji musel zase potrestat a to se mi kurva nechce, když je v takovým zasraným stavu.

„Zavřeš mě tam?" zeptá se se strachem v očích a zvedne se. Myslí tu zasranou místnost, nezavřu ji tam, ne teď.

„Ne, jdeme ven," řeknu, chytím ji za ruku a vytáhnu ji z pokoje. Táhnu ji dolů po schodech, když jsme u hlavních dveřích, tak k ní přikopnu botasky, které si poslušně obuje. Taky se obuju, vezmu si klíče od domu a vyjdu z domu následovaný Faith. Jde potichu se mnou až k bráně, která se automaticky otevře.

„Proč jsi mě vzal ven?" zeptá se.

„Třeba ti čerstvý vzduch prospěje." Pokrčím rameny, pro jistotu ji chytím kolem pasu, nedovolím, aby mi utekla, už nikdy. Je moje.

###

Ten Zaynův pohled byl kurevsky těžký napsat :D Ale nějak jsem to napsala, i když s tím vůbec nejsem spokojená, ale lepší to už stejně nebude.. Tak snad to není tak strašný:D :)

Děkuju za každý úžasný komentář a za každé úžasné vote a taky za přečtení❤❤

S láskou a tak podobně vaše Carrie❤❤

Btw: Omluvte prosím chyby.