Problems || Zayn Malik

🔸Chapter 29

Srdce mi divoce bije, když přede mnou stojí Zayn, který se na mě mračí. Tohle bude pořádný průšvih, nejenom z toho, že jsem tady v jeho pracovně, ale taky z toho, že jsem si šla pro svůj mobil a taky z toho, co řekl Harry Liamovi. Tohle bude opravdu něco, co nebude hezké.

Zayn se pohne mým směrem a já zase od něj odstoupím. Dívám se mu vystrašeně do očí a mám chuť se otočit a vyskočit z okna nebo propadnout panice. Tohle se stát nemělo, do háje!

Najednou napřáhne ruku a já hned odskočím stranou. Zayn zavrčí, ale pořád nic neříká, což mě trochu děsí. Bojím se toho, co přijde, ale můžu si za to sama a vím to.

„Zayne, já.." odmlčím se, když se na mě zle podívá a ukáže na židli za jeho stolem a tak k ní pomalu přejdu a sednu si. Zayn přejde před stůl, o který se dlaněmi opře a podívá se mi do očí. Co to má sakra být?!

„A teď mi sakra řekni, jestli je pravda, že jsi šukala se Stylesem!" vyštěkne na mě a já si prohrábnu vlasy.

„Není to pravda." Nepřestávám se mu dívat do očí.

„Takže jste tak dostali Liama z baráku?" zeptá se klidně a já jen přikývnu. „Proč kurva?!" Znovu zařve.

„Protože jsem chtěla.." odmlčím se a v ruce pevně sevřu svůj mobil. „Chtěla jsem zjistit něco o Cliffordovi," zalžu a mobil si strčím nepozorovatelně do kapsy, své mikiny.

„Proč bys to dělala?" zeptá se zmateně.

Sakra..to jsem nedomyslela. Proč bych to dělala je dobrá otázka, na kterou bohužel neznám odpověď a to bych sakra měla znát.

„Protože chci pochopit proč tu byl, co chtěl a hlavně nechci.." odmlčím se. „Aby ti ublížil," řeknu. Trošku mu hraju na city, i když on vlastně žádné city nemá.

„Byl tu kvůli jednomu obchodu," odsekne. „A teď vypadni, vyřídím si to s tebou později!" vyprskne a tak se raději seberu a jdu ke dveřím, které jsou dokořán a u pokoje, kde jsem byla už dvakrát zamčená stojí Liam a šklebí se. Co to sakra..

„Víš, holčičko, já nejsem blbej," ozve se za mnou Zayn a tak se na něj podívám. „Vím, o co ti jde." Jde blíž ke mně a já začínám panikařit, dnes už podruhé. „Vrať mi ten mobil." Natáhne ke mně ruku a já si skousnu spodní ret.

Jak to do háje může vědět?! Nemůžu mu ten mobil vrátit, jak bych se jinak spojila se svým bratrem? Musím něco rychle vymyslet.

„Ale já žádný mobil nemám." Založím si ruce na hrudi. Bože, tohle je tak v prdeli.

„Nedělej ze mě debila, Faith, a vrať mi ten mobil!" Začne na mě křičet a já začnu vrtět hlavou ze strany na stranu. „Fajn." Pokrčí rameny a přitáhne si mě za ruku k sobě, sáhne mi do kapsy od mikiny a vyndá mobil, jenže já rychle zareaguji a chytnu ho za ruku, ve které drží můj mobil.

„Okamžitě ten mobil pusť!" vyprsknu na něj, Zayna to překvapí stejně jako mě. „Nemáš právo mi ten mobil brát kurva!" Vážně nevím, co to do mě vjelo, ale mám najednou pocit, že se ho vůbec nebojím, že se ho bát nemusím. Stejně mě zavře do té místnosti.

„Cože?" Jeho oči se rozšíří. „Co si to kurva dovoluješ?!"

„Jen už mě nebaví jak tě pořád musím poslouchat, já nejsem tvůj majetek ani podle zkurvené smlouvy, kterou sepsal očividně nějaký debil, který ví o tom úplný hovno!" křičím. Tohle jednou muselo přijít.

„Takže ty si budeš dovolovat?!" zakřičí. Vytrhne svou ruku z mého sevření a vrazí mi velkou facku až se mi hlava otočí na stranu. Tvář mě štípe a chce se mi brečet, ale věděla jsem, že to jednou přijde. „Už to přeháníš!" křičí dál. Přímo mi z ruky vyrve můj mobil, který odhodí na zem, ale nijak už to nekomentuji. Dluží mi mobil. Chytí mě za loket a přímo mě dovleče k místnosti kde už jsem byla dvakrát zamčená. Liam mu odemkne dveře, ale Zayn mě tam nestrčí. Jen mě postaví před otevřené dveře a já se podívám do místnosti.