Problems || Zayn Malik

🔸Chapter 30

Faith's point of view.

Bolest celého mého těla je tak nesnesitelná až bolestí pláču. Sedím zkroucená v rohu místnosti s přivázanýma rukama nahoru, bolí mě hlava a cítím pálení mého rtu pokaždé, když si přes něj přejedu jazykem. Mám strašnou žízeň až z toho mám suché rty a sucho v puse, pokud se co nejdřív nenapiju, tak snad umřu. Cítím, jak se chladný kov pout zařezává do mého zápěstí a já vím, že už to tu dlouho nevydržím. Nenávidím Zayna, tak neskutečně moc ho nenávidím.

Zavřu na malou chvíli oči, ale hned je zase otevřu, když zaslechnu otevírání dveří místnosti, ve které jsem připoutaná jak kdybych byla nebezpečná nebo co, ale já jen řekla svůj názor a byla jsem na Zayna hnusná, byla bych na něj hnusná tak, jako on ke mně, jenže vím, že by mu nedělalo problém mě zabít a to já nechci, nechci umřít tak mladá i když by to bylo někdy to nejlepší. Mám tolik cílů. Teď je můj cíl dostat se odtud a pak z tohohle domu.

„Jsi tak neskutečně blbá," promluví na mě Liam a já protočím očima a hned jsem nucená je zavřít kvůli náhlému světlu z chodby. 

„Ne, on je neskutečně blbej." Otevřu oči a párkrát zamrkám. Trhnu s rukama ve snaze se z těch pout dostat, no nejde to, ale snaha byla. „Co vůbec chceš?!" prsknu.

„Jdu tě pustit, ale tvoje chování se mi nelíbí a věř, že Zaynovi se to líbit nebude už vůbec," vysmívá se mi.

„Mám Zayna u prdele!" vyhrknu a znovu trhnu s rukama, ale pořád nic. Znovu se rozpláču bolestí, poslední dobou je můj život horor. „Už mě pustíš?!" vyhrknu na Liama skrz slzy.

„Pokud se budeš chovat takhle, tak ne." Vyplázne na mě jazyk jako malej.

„Liame," zaúpím. „Prosím, řeže to." Pohnu s rukama a chladný kov se mi zařeže do kůže ještě víc nadčímž zakňučím. Už nechci tady být, nechci být ani se Zaynem v jednom domě, chci odtud pryč.

„Fajn." Přejde ke mně a odemkne pouta, ruce mi z toho vypadnou jako když padají jablka ze stromu. Blbé přirovnání? Jo, to asi jo. Ruce ihned stáhnu k sobě a hned se podívám na zápěstí. Zaúpím, když uvidím, že mám modřiny a sem tam je vidět i jak se mi chladný kov zařezával do kůže.

„Díky," zašeptám a zvednu se. Jsem tak unavená, potřebuji si lehnout jenže nechci jít do pokoje, který mám společný se Zaynem.

„Pojď prosím tě." Chytí mě za loket a vyvede mě z tmavé místnosti. Vede mě na konec chodby a poté mě strčí do pokoje, který mám se Zaynem. Ovšemže mě zavře sem.

„Jsem tu sama?" zeptám se Liama, který pouze přikývne. „Alespoň že tak," řeknu si pro sebe a okamžitě sebou trhám, když zaslechnu hádku dvou lidí. Zayn a Harry.

„Musím jít, ty zůstaň tady a ošetři si to," vyhrkne a odejde z pokoje, zavře dveře ale nezamkne je. Mělo mu být hned jasné, že tu nezůstanu.

Podívám se na své ruce a pak na dveře. Protočím očima a přejdu ke dveřím, na které přitisknu ucho, ale slyším jen tlumené hlasy a tak na nic nečekám a dveře pomalu a potichu otevřu. Přejdu ke schodišti odkud krásně všechno slyším.

„Co si myslíš, že jsi udělal?!" zařve Zayn.

„Pomohl jsem Faith dostat se k tobě do pracovny," řekne Harry v klidu a já ho v duchu praštím do hlavy. Měl to nechat na mě, vůbec to tomu debilovi neměl říkat. „A nemohl jsem si nevšimnout dvou letenek do Paříže," pokračuje Harry dál. Dokážu si představit jeho úšklebek, který mu jistě pohrává na tváři. „Ty chceš zmizet společně s Faith!" zakřičí abych to zřejmě slyšela taky. Zamračím se a prohrábnu si vlasy. Ne, ne, ne! Já s ním nikam nikdy nepoletím, to ani náhodou sakra! Nikdy!

„Co je tobě do toho?!" zavrčí na něj Zayn a já si stoupnu na schod, podívám se dolů jenže nic nevidím a když chci sejít další schody, tak se chytím zábradlí a to bych to nebyla já kdybych se nepraštila loktem do zdi. Museli to slyšet až dole.

„Faith, pojď sem!" zakřičí na mě Harry. Buď ví, že jsem tady nebo to neví.

„Nikam nemůže, je zamčená a připoutaná v místnosti, kterou si ty vymyslel," řekne výsměšně Zayn a já se zarazím. Harry tu místnost vymyslel? To je určitě nesmysl.

„Nejsem nikde připoutaná!" zařvu dolů a rychle sejdu schody dolů. Harry stojí u hlavních dveří a Zayn stojí hned u schodů. Harry se na mě podívá a Zayn taktéž, otočí se na mě a probodne mě pohledem.

„Okamžitě se tam vrať!" poručí mi Zayn.

„Nehodlám tě pořád poslouchat," řeknu. Je to tak. Nehodlám ho poslouchat a ani ho poslouchat nechci. Vadí mi jak se ke mně chová, chová se ke mně jako ke kusu hadru, jako bych byla jen jeho koupě a nic jiného ho nezajímá. Jenže já jsem člověk, já mám své cíle, já chci žít normální život a nechci celý život být u něj a poslouchat ho jako bych byla pes.

„Faith, něco ti povím," řekne mi Harry, když se Zayn nadechuje k odpovědi. Podívám se na Harryho a přikývnu. „To, co ti řekl Niall nebyla pravda, on tě miluje a neuvěříš jak moc," usměje se a já se podívám nechápavě na Zayna a pak zpátky na Harryho. „Zayn ho donutil, aby ti to řekl, vyhrožoval mu, že tě zabije a on ti to tak ze strachu, že o tebe přijde řekl," řekne Harry a já rozmrkám slzy.

Nemůžu tomu uvěřit. Zayn Niallovi vyhrožoval, že mě zabije a on mi tohle všechno řekl. Takže Niall mě miluje, cítí ke mně to, co já k němu... A hned mám zase důvod proč se odtud dostat. Jen nechápu Zayna, proč mi pořád takhle ubližuje. Ono nestačí, že mi předtím řekl, že je Niall mrtvý, ne, on ho donutil ještě k tomuhle. Říkám, že je Zayn neuvěřitelný bezcitný hajzl. Tolik ho nenávidím.

„Já..." odmlčím se když Zayn vytáhne na Harryho zbraň.

„Za tohle tě už vážně zabiju!" zařve Zayn a nabije pistol. Rychle zareaguji a stoupnu si před Zayna a jeho zbraň. Pokud bude chtít zabít Harryho, tak musí nejdřív zabít mě. „Co to děláš?" Zamračí se.

„Co by? Zachraňuju svého kamaráda, který jediný při mně stál." Založím si ruce na hrudi. „Harry, běž prosím." Nepodívám se na něj, ale vím, že za mnou pořád stojí.

„Vydrž, Faith, já tě odtud dostanu," poví a já pak jen slyším zabouchnutí dveří a následně pískání gum Harryho auta. Spokojeně se usměju.

„Tohle ti jen tak neprojde, holčičko!" zavrčí Zayn a já jen pokrčím rameny. Nebojím se ho. „Okamžitě odlétáme!" zakřičí Zayn a odejde.

Počkat..co?

***

Vůbec jsem nevěděla, jak mám napsat tuhle část, ale nakonec jsem to dala nějak dohromady. Jsem s tím docela i spokojená, tak snad se část líbila i vám😄😊 Další vyjde buď dneska nebo zítra, i když zítra asi ne jelikož jdu opět do práce a netuším jak dlouho tam budu, snad jen chvíli😅 Kdyby náhodou tak to jistí pondělí, konečně jsou prázdniny takže budu psát a psát.😊

S láskou a tak podobně vaše Carrie❤❤

Btw; Omluvte prosím chyby.