Problems || Zayn Malik

🔸Chapter 42

Faith's point of view.

Zamračím se na Harryho, který se hrdelně zasměje, když ho chce Liam odvázat a tak mávnu rukou, že má nechat Harryho ještě přivázaného a Liam jen se zákeřným úsměvem přikývne a stoupne si vedle mě. Harry mě vážně překvapil, nemyslela jsem si, že bude takový hajzl. Každý je zkažený tímhle životem, ale hlavně všemi těmi penězi. Na chudé lidi jen ohrnují nosy, přitom sami nikdy nepoznali jaké to je, když nežijete, ale přežíváte z výplaty do výplaty, kterou vám ale stejně sebere vaše matka.

Teď zpátky k Harrymu; vůbec netuším, co bude nejlepší udělat, aby tím pochopil, co sakra udělal. Mohli bychom mu to vymlátit do hlavy, mohli bychom ho rovnou zabít, nebo ho dotáhnout k Zaynovi, aby se o něj postaral sám.

„Mám návrh," začnu a Harry se na mě podívá s úšklebkem. Je tohle vážně jeho pravé já? „Pustím tě, ale budu chtít, abys šel s námi, žádné podrazy, žádné přetvařování a už vůbec žádný Clifford a ani Horan." Založím si ruce na hrudi.

„Oh, on si tě vážně nádherně omotal kolem prstu, babe." Zakroutí hlavou, ovšem jeho tvář neopouští ironický úšklebek, za který mám chuť ho zabít.

„Nevím o čem to zatraceně mluvíš, a ani nechápu, co to sem sakra pleteš!" vyštěknu směrem k němu. Zayn si mě neomotal kolem prstu, to jen já k němu něco začala cítit, ovšem otázkou je, jestli i on cítí něco ke mně.

„Nevidíš to? Místo toho, abys byla ráda, že ses od něj dostala, tak jsi za ním přilezla. Co myslíš, že má v plánu? Pomstí se za smrt jeho sestry a na tebe se pak vykašle, Faith. S ním tě žádná budoucnost nečeká," poví. „On tě nechce chránit, on tě chce zničit a jak koukám, tak se mu to krásně daří."

„Co? Lžeš, nevěřím ti ani slovo." Zamračím se. Ovšem vím, že by toho byl Zayn schopný, ale nevěřím, že by to udělal. Vždyť chce, abych s ním odešla, tak proč by mě ničil? Tohle nedává smysl.

„Jak myslíš, ale až poznáš, že je to pravda pak přijď, věř mi, že tě budu čekat," ušklíbne se a já na chvíli nechám Harryho být a jdu do kuchyně kde se opřu o kuchyňskou linku a rukou si prohrábnu vlasy.

Nemůže to být pravda, vždyť Zayn říkal, že chce, abych byla v bezpečí, ale musí se postarat o to, aby Clifford trpěl za to, co udělal a chce udělat. Říkal, že nedovolí, aby mě Clifford dostal. Tak co je pak pravda?

„Faith?" osloví mě Louis a já se tak na něj podívám a smutně se pousměju. „No tak, hlavu vzhůru vždyť víš, co je Harry zač." Chytí mou bradu mezi palec a ukazováček. „Navíc jsem tu ještě já, a já nedovolím, aby se ti něco stalo, tvůj bratr by to nepřežil," povzbudivě se usměje, a když přikývnu, tak mou bradu pustí a rozejde se zpátky do obývacího pokoje kde je Harry svázaný.

„Loui, počkej." Vykročím k němu a on se zastaví a otočí se na mě. „Děkuju," usměju se a obejmu ho, což ho na chvíli překvapí, ale pak mi objetí opětuje a stiskne mě k sobě ještě blíž.

„Bude zase dobře." Odtáhne mě od sebe na úroveň paží a pohladí mě po tváři.

„Už se nemůžu dočkat." Smutně se usměju a Loui mi věnuje jeho roztomilý úsměv a poté se vydá za klukama, kteří na sebe křičí. Tohle bude ještě hodně zajímavé.

Vydám se taktéž za klukama. Liam drží Harryho pod krkem čemuž se Harry směje. Liam vypadá vážně vytočeně, skoro se až bojím, že Harryho prohodí oknem, které je za nimi. Louis má obličej v dlaních a kroutí nad nimi hlavou. Zřejmě budu muset zakročit.

„Lee?" oslovím Liama a položím mu ruku na rameno. Liam sebou trhne a podívá se na mě, ale Harryho nepouští. „Budeme ho potřebovat, zabít ho můžeš až to všechno skončí," povím mu.