It's okay to be together! book 3. [CZ]

Vysvětlení - klišé, happyendy, nechuť

Ahojte, asi si říkáte, kam jsem zmizela. Rozhodně se tady nebudu obhajovat tím, že jsem neměla čas. Já jsem měla času až moc, ale využila jsem jej na přemýšlení, protože na tenhle příběh mám prostě blok a poslední čtyři kapitoly jsem se k psaní prostě nutila. 
Dostala jsem se ke čtení svého prvního dílu, který jsem dokončila teprve loni a došlo mi, že pokud příběhu nedám úroveň, nebude s ním JÁ sama SPOKOJENA.

Neberte to tak, že si nevážím vašich pozitivních ohlasů, já si jich vážím, u každého komentáře se pozastavuji a jsem vždy nadšená, ať už se jedná o konstruktivní kritiku či chválu. 

Možná jsem za ten rok psaní trochu dospěla, abych si uvědomila, že tohle není pro mě. Tenhle příběh jsem nikdy nepsala pro obrovskou popularitu, ale pro sebe, jenže já sama jsem si začala nárokovat dějovou linii a budu naprosto upřímná, v hloubi duše jsem měla přání trochu prorazit, což přispělo tomu, že jsem do děje házela klišé. Příběh těchto dvou kluků by se dal sepsat do jedné knížky, věřte tomu. Cítím se jako scénárista Růžovky. 

Nevím, jestli vydám další díl, nejdřív musím opravit svoji první knihu a možná i druhou, překopat příběh mi bude trochu trvat.
Na závěr bych vám chtěla ještě napsat pár slov. Život není happyend, hrozně bych si ho pro Ethana a Ryana přála, ale myslím, že bych se už na sebe nedokázala podívat. Neříkám, že nutně neskončí spolu, ale nehodlám psát, že se vzali na svatbě plné jednorožců, adoptovali si dítě a vše bylo OK. 

Pokud vám to vadí, nemohu vás přesvědčit, abyste četli dál, pokud se chcete ke všemu vyjádřit, napište mi komentář. 

Děkuji za každý textový ohlas. 
Vaše MrsV17