35) Strach

2K 85 7
                                    

,, co tady k sakru děláš?" Vyjela jsem po něm ,, já už to nezvládám" prohodil rukama ,, a jak si zjistil kde bydlím ty tupče" uchetl a napil se z flašky kterou držel v ruce ,, byla to hračka stačilo je se dívat kam deš" pokrčil rameny ,, ty si mě sledoval?" Zakřížla jsem si ruce na hrudi ,, ne tak docela" začal se motat ,, Adame vypadni domů a až budeš střízlivý tak si promluvýme" zakroutil hlavou ,, ne já nechci. Sere mě že s ní chodíš. " dal mi ruku na tvář ,, ona má takový štěstí" dala jsem jeho ruku pryč ,, proč si přišel" prohodil rukama ,, protože tě chci. Tak moc po tobě toužím jak po žádné dívce ale ty " ukázal na mě ,, si zamilovaná do té dě*ky" nadzvedla jsem obočí ,, dej mi pokoj. Nechoď za mnou. Už jednou jsem ti říkala že nemám zájem a takhle to zůstane rozumíš. Miluju Robbie pochop to!" chtěla jsem zavřít dveře ale dal tam ruku ,, toho budeš litovat" řekl takovým tónem až jsem se začala bát. Otočil se a odešel.

,, kdo to byl" přišla Robbie. Mám jí to říct nebo ne. Ona má svých starostí dost nebudu jí tím obtěžovat ,, jen nějaký děti si dělaly srandu" přikývla. Znova někdo zazvonil. ,, jdu tam" odešla ke dveřím a já se modlila aby to nebyl Adam. Ke mě přišel Ian ,, prcku" objal mě. ,, Iane přestaň mi říkat prcku a co tady děláš" vypadal úplně utahaně. ,, malá nechce spát a já jsem na sračky" povzdechl si ,, jsem tak unavenej a ona zrovna zaspala. Chtěl jsem aby si Anna odpočinula a vzal jsem jí na procházku" rozvalil se na gauči. ,, jen si trošku odpočinu" zavřel oči a než jsem stačila mrknout tak začal chrápat. Zasmála jsem se.

,, vzbudíme ho?" Zeptala jsem se Robbie ,, ne nechame ho spát" přehodila přes něj deku.  ,, zavolám Anně bude se o něj bát" přikývla a já zavolala Anně. Když jsem došla zpátky Robbie tak měla na rukou Alexandru a pobrukovala ji ukolébavku. ,, spí?" Zakroutila hlavou ,, ale je víc vklydu" usmála se a pokračovala v pobrukování. ,, co říkala Anna?" Zeptala se když položila Alexandru zpátky do kočárku. ,, že příjde pro ty dva ospalce" usmála jsem se.

Někdo zaťukal. Byla tam Anna a v ruce držela obálku ,, ahoj Alex tohle ti leželo před dveřmi" podala mi bílou obálku a vešla dovnitř. Otevřela jsem obálku ve které stálo: Kdyžnemůžu mít tak nikdo. Mě nikdo neodmítá. Za tohle zaplatíš. A. Byla jsem v šoku. Mohl by mi ublížit? ,, Lásko děje se něco" přišla za mnou Robbie ,, ne nic" schovala jsem dopis za sebe. ,, vážně?" Odměřila si mě pohldem ,, vážně" snažila jsem se vypadat co nejvíc vyrovnaně. ,, dobře. Jdu si dát sprchu jo " kývla jsem ,, jen běž " usmála jsem se na ní a polobila ji. Otočila se a odešla.

Otevřela jsem dveře a rozhlédla jsem se do prázdné ulice. Nikdo nikde nebyl. Měla jsem strach. Ne jen o sebe ale o celou moji rodinu do které patřila Robbie její rodiče i sourozenci. Mohl by ublížit i jim. Musim jít na polocii dřív než se něco stane. Nedovolým aby někomu ublížil.

Vrátila jsem se zpátky do domu. ,, halo Lásko stávej" snažila se Anna zbudit Iana ale marně ,, tak ho nech spát" rozhodla jsem. Povzdechla si ,, poď ukážu ti pokoj" šla hned za mnou. ,, co ta obálka? Promiň že se ptám jen jsem zvědavá" snažila jsem se něco vymyslet ,, jen můj kámoš ze základky mi napsal" kývla a já ji dovedla do pokoje.

Došla jsem zpátky do svého pokoje kde už Robbie ležela na postely. Vysprchovala jsem se a lehla jsem si vedle Robbie. Uslyšela jsem pláč. ,, jdu tam" vztala jsem z postele. Anna už dávno spala. Ta malá jí dává zabrat. Došla jsem až za Alexandrou a vzala jsem ji do náruče ,, psst maličká " snažila jsem se ji utěšit a ona se na mě podívala. Byla nádherná ,, tady skus tohle" podala mi Robbie flašku se sunarem ,, kde si to vzala?" Vzala jsem od ní tu flašku a začala jsem tu malou krmit ,, v kočárku" zasmála se a dívala se na mě.

,, co je?" Zeptala jsem se po chvilce ,, sluší ti miminko" nad tím jsem jen pokroutila hlavou. ,, vždy jsem snila o tom vyjít školu a mít děti" byla to pravda až na jeden rozdíl myslela jsem si že si najdu prince ale místo toho mám něco lepšího tu nejkrásnější princeznu ,, kolik si chtěla mít dětí?" Pokrčila jsem rameny ,, nevim. Třeba tři" zasmála se ,, umíš si to představit. My dvě a tři děti.." skočila jsem ji do řeči ,, na dovolené u moře.." přikývla ,, a se psem jménem Štěkna protože by pořád štěkal" potichu jsem se zasmála ,, a naše děti by se jmenovaly Charlie, Robbie a Lili" zakroutila hlavou ,, já myslela že se bude jmenovat Zora" spolu jsme se zasmály. Alex usla a tak jsem ji položila zpátky do kočárku protože jsme tady neměly postýlku. Spolu jsme si lehly do postele. ,, už to jen uskutečnit" skoro zašeptala ,, do té doby.. jen.. dávej na sebe pozor" nechápavě se na mě podívala ,, jen to slyb" zaškemrala jsem ,, slybuju. Je to kvůly tomu dopisu?" Přikývla jsem. Nic neřekla a já hned po tom usla abych ji nemusela nic říkat do doby než půjdu k policii.

Jsi jen moje!  (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat