Ačkoli jsem se snažila sebe víc, nemohla jsem se ho zbavit.
Celou cestu do školy mě provázel asi s odstupem dvou metrů.
Dvakrát jsem ho totiž už shodila do sněhu a snažila se mu utéct. Oba pokusy byly marné.
Poprvé se lehce usmíval. Podruhé už byl jeho úsměv zřetelnější.
Mám chuť ho shodit do silnice, ale nechci do vězení, takže trpělivě pokračuji s ignorací a neotáčím se na něj.
ČTEŠ
Maybe ✓
Short StorySedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové dob...
