Další dny plynou rychle.
Když zrovna nejsem ve škole a nevyhýbám se Owenovi, Robin nebo třeba Rogerovi a Jacobovi, jsem v knihovně. O přestávkách si zalezu do kabinky na záchodě.
Tak jednoduché to je.
Někdy jdu prostě domů, kde pak ležím hodiny a hodiny a zírám do stropu a přemýšlím nad vším možným.
Bože, moc vám děkuju! Příběh se umístil: #19 v kategorii Povídka a já tady vypískla jak kuře, když jsem to uviděla. Taky má už přes 1k vidění a přes 150 ★. Za to taky děkuji, hlavně KaileyBlot a TaCoVeriVJednorozce. Moc děkuju, holky!!! :3333
ČTEŠ
Maybe ✓
Short StorySedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové dob...
