Rozhlížím se po okolí. Ne proto, že bych byla zvědavá na někoho nového, ale protože miluji zimu.
Namrzlé chodníky, zasněžené domy, zmrzlé stromy pokryté sněhem.
Vždycky, když jsem v tomhle ročním období venku, se snažím si všechno zapamatovat a uchovat v mysli. Protože například minulou zimu nenapadl skoro žádný sníh.
A pak, když se otočím ke vstupní bráně, uvidím Rogera a Jacoba. Chci se na ně usmát a zamávat, ale než to stihnu udělat, úsměv mi zamrzne a já se neodvážím ruku zvednout.
ČTEŠ
Maybe ✓
Cerita PendekSedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové dob...