„Takže, ehm...nechceš jít třeba do-"
„Mluv na rovinu Owene. Chtěl jsi se mnou mluvit? Tak mluv," odseknu nezaujatě a dál se na něj dívám. On uhne pohledem na zem.
Ach, jak moc mi je tahle situace povědomá? Přesně jako se to stalo před dvěma lety.
Mlčí. Zdá se, že se nemá k tomu něco ze sebe dostat.
Otočím se k odchodu. Nebudu tady mrznout jen tak pro nic za nic.
ČTEŠ
Maybe ✓
Short StorySedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové dob...
