Ve středu po škole je mamka zase v práci. Má noční a já jsem zase doma sama.
Někdo zazvoní a já nemám ponětí, kdo by to mohl být. Třeba je to pošťák.
Když otevřu dveře, stojí tam Owen. To mi taky mohlo dojít.
„Owene," pozdravím ho překvapeně.
Venku zuří sněhová vánice a to je možná ten jediný důvod, co mě přiměje udělat to, co se právě chystám udělat.
ČTEŠ
Maybe ✓
Short StorySedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové dob...
