Znuděně jsem seděla v lavici, hlavu jsem měla opřenou o ruku a můj pohled spočíval na tající sníh na stromech...
Do třídy vešel učitel, ale s ním přišla i nějaká nová holka. S velikou námahou jsem na ni pohlédla. Vypadala jako normální holka. Měla světle hnědé vlasy stažené do culíku. Ofina ji vůbec nepadala do jejích třpytivě modrých očí. Tvář ji nyní zdobil drobný úsměv. Pak na sobě měla naší školní uniformu, nic zvláštního. Byla hubená a celkově docela malá (ve všech ohledech).
„Představ se..." pobídl dívku učitel, já zívla a znova se podívala z okna: „Jmenuju se Ueneko Ai..." poté už jsem nedávala absolutní pozor. Náhle jsem ale zaslechla své jméno: „Hiroshinou Rin a nebo před Nishikou Yuu..." zvedla jsem hlavu a překvapeně pohlédla na učitele. On právě zmínil moje jméno? Co.. co sakra chce dělat, rychle jsem se několikrát kolem sebe ohlédla, pak jsem si uvědomila, že za mnou je volné místo. Vydechla jsem: „Ta si sedne před Nishiko..." ale dívka šla mým směrem. Překvapilo mě to, pomalu jsem se otočila, abych mohla spatřit, jak si tam sedá. Všimla se mého pravděpodobně dost překvapeného až vyděšeného výrazu a usmála se. Pomalu ke mně natáhla ruku: „Ahoj jsem Ueneko Ai a ty?" pošeptala. Rychle jsem se k ní otočila zády, ale přitom jsem chladně zamručela: „Hiroshina Rin... to už přece víš..." „Ale chtěla jsem to slyšet od tebe..." pošeptala, prudce jsem se na ni otočila a ironicky se ušklíbla, podala jsem ji ruku: „Ahoj, jsem Hiroshina Rin. Jsem přímo nadšena, že tě poznávám... Nechceš být má kamarádka?" vypadala, že to bere vážně: „No jasně..." zděsilo mě to. Cukla jsem sebou, co to s ní sakra je?! pomyslela jsem si. Trochu jsem zavrčela: „To byl vtip..." náhle se zatvářila smutně, ignorovala jsem to a znova se zahleděla do okna.
O přestávce k té nové všichni přišly a začaly se s ní bavit, pokusila jsem se je ignorovat... pokusila, ale nešlo to, jelikož mi řvaly hned u ucha: „Jaká je tvá oblíbená písnička?" koho to zajímá, pomyslela jsem si, ale ona odpověděla jednu od mé oblíbené skupiny: „Hitoshina no hanabira od Stereopony.." trochu jsem na ni koukla očkem, ale pak jsem si lehla na lavici. Na tom stejně nesejde, náhle jsem ale ucítila, jak do mě někdo něčím šťouchá. Rychle jsem zvedla hlavu: „Co je?!" všichni na mě hleděly, povšimla jsem si, jak Ueneko držela v ruce propisku. Vytrhla jsem jí ji: „Co to má být?!" ona se na usmála: „Heej Rin..." ona už mi říká křesním?! „proč se chováš tak chladně?" zatímco bruneta se na mě nevinně dívala, tak ostatní mí spolužáci mě vraždily pohledem. Otočila jsem se k ní zády a lehla si na lavici: „Hej Rin.. Riiin..." stále na mě volala a přitom mě šťouchala něčím. Začala jsem trochu skřípat zuby: „NECH MĚ!!" zařvala jsem přes celou třídu. Ona v tom ale pokračovala. Prudce jsem si stoupla a vytrhla jí to z ruky: „Přestaň s tím!!" rychle jsem jí to zlomila. Překvapeně se na mě dívala, ale pak jsem zaslechla mé spolužačky: „To je kráva. Takhle někomu zničit věci. Vždyť chtěla být jen milá..." pohlédla jsem na věc v mé ruce a položila jí to na lavici: „Tak už vidíš... nech mě na pokoji..." vydechla jsem a lehla si na lavici: „Měla sis sednout před Yuu-chan!" řekla jedna z holek, já se usmála, ano to měla: „Mmm... když Rin vypadala tak mile..." „Nejsem milá..." pošeptala jsem si sama pro sebe: „Jak tě to mohlo napadnout? Vždyť se i jen můžeš podívat na to, jak vypadá a milá ti připadat nebude!" to upřímně dávalo smysl.
Měla jsem černé krátké vlasy, jež mi na hlavě dělali ptačí hnízdo. Moje oči, do niž mi vždy padaly nějaké pramínky, byli temně hnědé až černé. Uniformu jsem nosila bez kravaty a i neupravenou.
„Cože?" řekla překvapeně Ueneko, já se usmála, ale pak jsem zaslechla, jak ta holka řekla: „Když ona se dívala na ty stromy těmi jejíma krásnýma očima...nejsou sice moc vidět, ale spatřila jsem je a jsou fakt fakt nádherné!!" zarazila jsem se a nenápadně na ni pohlédla. Stále se usmívala, na chvíli jsem se na ni zadívala, ale pak jsem zabořila hlavu do svých rukou a přivřela oči, dokud znova nenastala hodinu.
Tak a je tu nový projekt, snad se vám bude líbit :)) tohle už mám celkem dost promyšlený a asi si du udělat tabuli toho, co se má jak stát... mám pocit, že mi to helfne :"D :"D no nic... prosím ignorujte pravopis a čau! ;)
ČTEŠ
No není jaro úžasné? (yuri)
RomanceHiroshina Rin žije poklidní život samotáře, ale vše se změní, když do její třídy přibude nová holka, Ueneko Ai... (ehm fakt se mi nechce psát úvod, stejně to pak vždycky změním :"D) PS: yuri znamená holkaxholka (teda lesby)