Pondělí 29. září 02:23 ráno:
Potichu otevřel okno.Musel být velice opatrný, aby neprobudil mamku, tak co možná nejopatrněji seskočil na střechu garáže a odtud na trávník.
Ještě včera večer si připravil vše co bude potřebovat do kůlny na zahradě. Pomalu došel ke dřevěným dveřím kůlny, vložil do zámku klíč a o točil jím, dveře se tiše otevřeli a on vklouzl dovnitř. Uvnitř vzal batoh, který obsahoval všechny potřebné pomůcky, kromě lopaty, kterou se rozhodl nést v ruce.
Podél celé ulice byli rozestavěné pouliční lampy, svítící oranžovým světlem. Aby se vyhnul tomu, že by ho někdo zpozoroval, nasadil si na hlavu černou kuklu.
Rozeběhl se ulicí směrem k autobusové zastávce, kde pravidelně postávali místní flákači a chuligáni. "Smrt jednoho z nich nebude nikomu vadit," pomyslel si, když byl jen necelých padesát metrů od zastávky, schovaný ve výklenku jedné z budov, rozestavěných podél silnice a sledoval svůj cíl.
Nebyl tam dlouho. Kroužek povalečů se brzo rozešel, každý z jejich členů se vydal jiným směrem. Nepozorovaně došel do vedlejší uličky kde nebyli žádné lampy a tak to bylo dokonalé místo pro omráčení oběti.
Byl necelých deset metrů od něho. Pořádně uchopil lopatu a čekal. Už jen pět metrů, "Bože dej ať se trefím," mumlal si pro sebe.
Tři metry, "Já vím že povedeš mou ruku aby jsem toho grázla dostal k zemi."
Cíl vyšel z poza rohu, když tu, co možná největší silou, ho praštil zezadu do hlavy lopatou, cíl se bez výkřiku sesunul na zem.
Lopatu potom schoval do popelnice ne kraji asfaltu s tím, že se pro ní později vrátí. Položil batoh na zem a vytáhl z něj hadrový kapesník a šátek, kapesník vložil oběti do úst a šátek mu ovázal kolem hlavy a ústa, aby, až se probudí, nemohl volat o pomoc.
Chytil oběť za ruce a odtáhl ho pryč od oranžových světel pouličních lamp.
Dotáhl ho až k vysokým kamenným schodům patřícím místnímu, chátrajícímu kostelu. Vyběhl až k těžkým dubovým dveřím, položil batoh na zem a vytáhl z něj šperhák s kterým dveře otevřel. Ohlédl se, oběť ležela pořád omráčená pod schody, ale jeho zajímaly spíš domy naproti kostelu, kontroloval jestli ho nikdo nesleduje z okna. S radostí shledal, že veškeré obyvatelstvo ulice spí.
Chytil ho pod rameny a vytáhl ho nahoru po schodech a pak přes práh do kostela. Dotáhl ho až na druhý konec kostela, kde by měl stát oltář. Ten však poničili právě takový vandalové jako ten, který tady ležel na zemi. Místní truhlářská dílna přijala zakázku vyřezat nový oltář včetně původních tří křížů, které do něj měli být zasazeny. Zatím tady však stáli opřeny o stěnu jenom ty tři veliké dřevěné kříže, samotný oltář má být do kostela dopraven až příští týden.
Nechal Oběť ležet na zaprášené podlaze kostela. Mezitím vzal židli, která stála ve výklenku zdi a postavil ji pod jeden kříž. Uchytil oběť znovu pod rameny a postavil ho na židli zády opřeného o kříž. Na ruce si dal gumové rukavice, které zajistil gumičkou. Vytáhl z batohu provazy, které koupil v místním železářství a začal přivazovat ruce oběti k dřevěnému kříži, když připevnil, co možná nejpevněji, ruce začal přivazovat nohy, nakonec obtočil provaz i kolem jeho trupu.
Asi po pěti minutách oběť otevřela oči a pokusila se vykřiknout, jenomže přes roubík v puse bylo slyšet jen takový tlumený zvuk. Přistoupil k oběti a vytrhl zpod ní stoličku. Nyní ho na kříži drželi pouze dobře přivázané provazy. Další tlumený křik.
Naposledy vytáhl něco z batohu, byli to čtyři hřeby a kladivo. Sám si teď stoupl na židli, přiložil jeden z hřebů k jeho dlani, vzal kladivo a udeřil.
