Úterý 30.září 20:05 večer
"Je čas," řekl si když vycházel ze zahrady.
Nebe bylo čisté a vzduch chladný, měl si vzít kuklu už teď, ale upoutal by na sebe zbytečnou pozornost.
Kroky ho zavedli do tři kilometry vzdáleného města, kde měl v plánu nastoupit na autobus, který pravidelně řídila jeho oběť. Ano mohl nastoupit někde blíž, ale čím méně lidí bude vědět, že touto linkou jel tím lépe.
Už je viděl, partu opilých dělníků vracejících se z práce domů. Čekali na zastávce. Přesně podle plánu. Pomalu k nim došel a schoval se za ně. Nikdo si ho nebude pamatovat, je přece tak nenápadný, tichý a milý.
Tentokrát se bez lopaty cítil mnohem víc zranitelný. Nemohl přece jenom tak vstoupit do autobusu s lopatou v ruce. Tentokrát měl u sebe připravené kladivo. Nesmí ho s ním ale umlátit na místě. Musí trpět za to co provedl.
"Už jede zmetek," pomyslel si než vůz zastavil a on musel nastoupit.
Úterý 30.září 22:15 večer
Jan holý projel poslední zastávku. Byl už unavený. Zaparkoval na parkovišti a ze zvyku vstal a začal procházet autobus. Několik opilých dělníků před chvílí vystoupilo a zůstal po nich nepříjemný závan v ovzduší.
Prošel kolem výstupových dveří a mířil zrovna k zadním sedačkám, když si všiml, že jeden z těch dělníků usnul na jeho sedačce. Nic nového. Stačilo ho jen vzbudit a ukázat mu cestu ven z autobusu.
"Halo? Pane?"
Otázka zůstala bez odpovědi. Jan s osobou v černém zkusil zatřást, ale ani to nepomohlo.
"Pane?" zkusil to znovu, ale se stejným výsledkem
Zhluboka se nadechl a otočil osobu ležící na sedačce.
Ani s ním pořádně nehnul a ucítil jak ho člověk chytil za paži, chvíli poté ho strhl na podlahu vedle sedadel.
Vzhlédl k cizinci, chtěl vědět kdo na něj útočí, ale jediné co uviděl byla černá kukla.
Cizinec se na chvíli otočil a začal hledat něco ve svém batohu. Jan využil příležitosti a pokusil se vstát, ale než se mu to povedlo byl znovu sražen pevnou pěstí k zemi.
Útočník nechal Jana ležet na zemi a vrátil se spět k svému batůžku. Teď se nemohl jenom tak vzdát. Musel jednat hned.
Vymrštil, nohu kopl neznámého do břicha. Ten se následně svalil na zem. Chvíli ho pozoroval jak leží na zemi a svíjí se bolestí, pak se narovnal a rozeběhl se na místo řidiče, aby mohl utéct a zavolat policii.
Sotva doběhl k volantu, tak se otočil a spatřil, že ten chlápek už neleží na podlaze, ale stojí za ním a vrhá po něm kladivo, které ho trefilo namísto obličeje do ramene.
Jana v tu chvíli pohltila nepopsatelná bolest. To stačilo aby ho útočník znovu shodil na podlahu.
V podstatě během chvíle mu neznámí uvázal roubík kolem pusy, svázal mu ruce a nohy a odvlekl ho z autobusu ven.
Snažil se vzpouzet, ale odpor byl marný. Každý další pokus o útěk následovala silná rána kladivem do ramena, nebo do stehna.
Cizinec ho položil na zem a začal si prohlížet jeho nohy.
"Ne," zamumlal.
Pomalu přistoupil k Janovi a sundal mu boty a ponožky, které následně hodil do popelnice.
"Tak je to lepší," znovu zamumlal, chytil Jana pod rameny a začal ho táhnout.
Až potom pochopil proč to udělal. Chtěl aby ho to bolelo.
Táhl ho po chodníku asfaltu a záměrně se vyhýbal pouličním lampám. Míjeli obytné domy, obchody. S každým dalším metrem se mu paty trhaly víc a víc, ale po několika trýznivých metrech ucítil něco měkkého a vlhkého, byla to hlína, ten parchant ho odvlekl do parku.
Odtáhl ho z cestičky hlouběji do malého lesíku, kde ho položil na zem a začal zase něco hledat ve svém batohu, až z něj nakonec vytáhl provaz.
Zvedl Jana ze země a přitiskl ho k jednomu ze stromů, které rostli všude kolem a začal ho k němu přivazovat.
"Teď za všechno zaplatíš," mumlal pořád dokola.
Po té co Jana svázal odešel. Ten se hned potom snažil křičet a volat o pomoc, ale nikdo ho neslyšel. Nikdo neslyšel jeho zoufalé snahy, a ani je nikdo nechtěl slyšet.
Ten člověk se vrátil a držel v ruce kanystr benzínu. Jan se znovu pokusil křičet, když uviděl, že kolem něj neznámý leje osm litrů hořlavé tekutiny.
"Prosím," přecenil Jan přes roubík, "Prosím. Ne!"
"Na to je pozdě. Měl jsi na to myslet tehdy," řekl neznámý.
"Shnij v pekle," oznámil s úsměvem cizinec.
Pomalu vytáhl z kapsy krabičku zápalek, jednu vytáhl, škrtl s ní a vhodil ji do kaluže benzínu.
