He save•She save [CZ]

16. Plán

Z pohledu Draca

Proč jsem to udělal? Měl jsem ji zastavit. Určitě udělá nějakou blbost. Vůbec neví, co tím způsobí. 

Rozhodl jsem se ji najít. Nemohla být daleko. 

Sešel jsem dolů po schodech. Když jsem ji ani v přízemí nezahlédl, rozhodl jsem se jít ven. Obešel jsem zahradu nejprve ze přední strany a pak jsem šel za naší rezidenci. Čím víc jsem se blížil, tím jsem slyšel nějaké vzlykání. Zrychli jsem krok. 

Uviděl jsem ji. Seděla tam opřená o strom. Vedle ní stála Bellatrix. Šel jsem pořád blíž k nim. 

,,Už ani krok!" zvýšila na mě hlas Bellatrix. 

,,Potřebuji s ní mluvit," řekl jsem a radši jsem si opatrně vyndal z kapsy hůlku. 

,,Myslím, že už jsi řekl dost."

Dakota tam pořád seděla, vzlykala, ale nic neříkala. 

,,Prosím." Sklopil jsem oči. 

,,Ne!" odsekla Bellatrix.

,,Počkej," ozvala se Dakota, ,,nech ho, Bell."

Bella se na ní podívala tázavým pohledem jakože Vážně?. 

Bella odstoupila a já si klekl k Dakotě. ,,Moc mě to mrzí," řekl jsem.

,,Myslel jsi to vážně? To, co jsi řekl." Nepřestávala vzlykat. 

Zarazil jsem se. Abych zamaskoval to, že nevím co říct, chytl jsem ji za ruku a bylo ticho, asi dvě minuty. Mezi tím se uklidnila a utřela si slzy. 

To, co řekla potom mě dostalo a byla to další věc, u které jsem se zasekl.

,,Ty už mě nemiluješ, co?" zeptala se. 

Dokonce i Bellu tahle otázka dostala. 

Odpověděl jsem jí. ,,Teď není vhodná doba myslet na to, kdo koho miluje."

Pokývala hlavou. ,,Jasně." 

Než jsem se zkusil znovu obhájit přiběhl tam profesor Snape. Ani jsem nevěděl, že tam je. 

,,Musíme jít," řekl. 

Dakota vytrhla svou ruku z té mé a s Bellou šli ke Snapeovi. Než jsem stačil zamrkat byli pryč a nimi zmizelo všechno, co mezi mnou a Dakotou bylo. Nejspíš. 

Z pohledu Dakoty

,,Jak mi to mohl udělat?" rozčilovala jsem se uprostřed obýváku v mém a Dracovo domem. 

,,Dakoto, on ti za to nestojí," chlácholila mě Bella.

,,Ale pochop, já ho milovala a byla jsem silně přesvědčená, že on mě taky."

Chvíli jsme byli všichni zticha. Já nepřestávala chodit po pokoji sem a tam. Snape nakonec přerušil ticho: ,,Vím, co mají v plánu." 

,,Máš něco, co by nám pomohlo?" zeptala se Bella.

Snape kývl na souhlas. ,,Chtějí zničit celý svět." 

,,Ale to už přece víme," ozvala jsem se. ,,Víme, že je kouzelnický svět v ohrožení." 

Snape znejistěl. ,,Ale já nemyslel jen kouzelnický svět, já myslel úplně celý svět."

Já s Bellou jsme vytřeštily oči. ,,Jak to víš?" zeptala se Bella. 

,,Měl jsem zajistit stráž, ne?"

Měli jsme o informaci navíc. Nebylo to moc pozitivní, ale byli jsme v obraze. 

A teď přišel ten čas, kdy jsme tři na celou armádu bývalých smrtijedů. 

Co se týče mého tetování, pomalu mizelo, i když to šíleně pálilo. Profesor Snape ani Bella už tetování neměli. 

Nemohli jsme bojovat jen mi tři proti stovce smrtijedů. Museli jsme si taky sehnat armádu. Nebo alespoň nějakou mini armádu. Mezi mými bývalými spolužáky jsem nemohla moc vybírat. Přece jen i v lidech, u kterých jsem si nikdy nepomyslela, že by mohli zradit, jsem se spletla. 

Potřebovali jsme někoho, na koho se můžeme spolehnou. Někoho, kdo by se k smrtujedům nikdy nepřidal, a ještě když se to týká zkáze světa. A už mě napadlo pár lidí. Nemohla jsem je nutit, aby riskovali život svůj ani své rodiny, ale mohla jsem je aspoň poprosit. 

,,Napadá tě něco, Dakoto?" zeptala se Bella, když viděla můj zamyšlený výraz. 

,,Uděláme to samé, co oni," odpověděla jsem. ,,Postavíme armádu."

,,Nikomu nemůžeme věřit, můžou se kdykoli obrátit proti nám," podotkl Snape.

,,Znám lidi, kteří by to nikdy neudělali."

Oba dva se na mě pořád dívali, jako kdybych měla nějakou falešnou naději, jako kdyby mi jí chtěli za každou chvíli zničit. ,,Nic neříkejte, prostě mi důvěřujte."

Já věřím, že to bude fungovat. Něco podobného už se dělo a my vyhráli, tak proč nevyhrát teď. 

Mí staří přátelé teď byli jedinou mou nadějí a já věřila, že by mě nenechali na holičkách, že by nikdy nenechali na holičkách celý svět. 

Ahoj, všichni!!

Děkuji za přečtení další kapitoly.

Vím, že mi to trvalo trochu déle, ale teď nebudou nové kapitoly vycházet nějak extra často.

Budu vám moc vděčná za jakékoli ohlasy. A byla bych moc ráda, kdybyste mi napsali koment, co si myslíte o tomhle příběhu, abych byla tak nějak v obraze.

Děkuji moc :)