He save•She save [CZ]

13. Otázky

Z pohledu Dakoty

Seděla jsem v té tmavé místnosti několik hodin. Na tomhle místě jsem ještě nikdy nebyla. Ani Draco mi neřekl, že tady něco takového mají.

Rozhlížela jsem se okolo, ale všude byla tma. Okolo mě byly kamenné zdi jen dveře se zdály být železné. K mé smůle ležela má hůlka doma ve stole.

Pak mi došlo, že vlastně vůbec nevím, kde je Draco. Ten chlapík ho odváděl úplně na druhou stranu, než mě. Další věc, co mě zarážela bylo, proč Narcisa ani Malfoy starší - no dobře, u pana Malfoye se nedivím, ale Narcisa - nezasáhla. Prostě nás jen tak nechala vzít a hodit nás sem. A navíc Bella, kde ta byla? Měla být tady, ale nebyla. Co by asi udělala, kdyby se stalo to samé? Nebo by se to vůbec nestalo? Pořád mi to vrtalo hlavou.

Měla jsem spoustu času na přemýšlení. Jak jsem tam tak seděla, vzpomněla jsem si, nebo mi to spíš došlo, že tamten Igor Karkaroff, byl smrtijed. Viděla jsem ho tehdy v zástupu za Voldemortem. Ale ty dva kumpány jsem neznala. Voldemort za tím vším být nemohl. Přišla jsem na to tak, že jsem ani necítila, že bych na zápěstí měla nějaké tetování. Kdyby za tím byl Voldemort, tak až by se mě ten poskok dotkl, umírala bych bolestí mé ruky.

Tak co to je? Co se tady děje?

Podle Narcisy jsme toho vůbec neměli být součástí. Ale proč je toho součástí ona? A kde je Draco?

Pomalu, ale jistě jsem se hroutila. Být sama v tmavé kamenné místnosti s hlavou plnou myšlenek nebylo nijak příjemné.

Z pohledu Draca

Snažil jsem se odtud dostat. Musel jsem vědět kam odvedli Dakotu. Musel jsem ji najít. Co když jí nějak ublíží?

Byl jsem v mém starém pokoji. Vypadalo to tu stejně jako před těmi lety.

Ale co se to tady vůbec děje? Proč máme v domě smrtijedy? Teda bývalé smrtijedy. Proč by s nimi mí rodiče spolupracovali? A kde byla Bellatrix?

Všechno se to tak zkomplikovalo. Snažil jsem se dostat z pokoje, ale byl jsem tady zamčený. Má hůlka byla pryč a já tady neměl nic, čím bych si mohl pomoct.

Opravdu mě zajímalo, kde je Dakota. Kam ji mohli zavřít? Co jí udělali? Možná jí poslali domů. Jo, to určitě...

Snažil jsem se otevřít, ale prostě to nešlo. Z venku taky nebylo nic slyšet. Všude bylo naprosté ticho.

Z pohledu Dakoty

Už jsem byla opravdu na dně. Musela jsem něco dělat. Když v tom jsem uslyšela nějaké zvuky v té samé místnosti, co jsem byla já.

Vydala jsem se vstříc tmě a šla jsem za zvuky. Vůbec jsem netušila, že to tam bylo tak veliké. Šla jsem pořád dál a dál.

Spatřila jsem ty poslední, co jsem myslela, že tu najdu.

Ahoj všichni,

je tu díl, který je trochu kratší, ale chtěla jsem to udělat trochu napínavé.

Doufám, že se vám díl líbil. :)

Napište mi do komentářů, koho si myslíte, že tam Dakota najde. Jsem zvědavá na vaše typy.

Děkuji za vaši podporu :)