He save•She save [CZ]

19. Shledání

Z pohledu Draca

Nad tím, jak najít Dakotu, jsem přemýšlel opravdu dlouho. Bella mi nenechala žádnou stopu. Jo, mám najít Dakotu, ale že by mi trošku pomohla, to ne.

Kde by asi měli místo, aby mohli trénovat. V mudlovském světě to být nemůže, ale Dakota nemá skoro nikoho ani v kouzelnickém světě. 

Pak mě to napadlo, Bradavice. Ředitelka McGonagallová řekla Dakotě, že tam má dveře vždy otevřené a navíc tam má toho jejího kámoše. Pořád ho nesnáším. Nebyl jsem si jistý, ale musel jsem to zkusit. Vzkaz o Belly jsem si důkladně vložil do kapsy a rychle jsem se přemístil do Prasinek. 

Najednou se to kolem mě začalo hemžit malými nezkušenými studentíky z Bradavic. Nehodlal jsem se nijak zdržovat, prostě jsem šel. Cesta nebyla dlouhá a já jsem už za chvíli spatřil Bradavický hrad. Ten pohled mi vždycky vrátil staré vzpomínky na mé tehdejší školní roky. Vzpomněl jsem si jak jsem byl naprosto ztracen dokud se neobjevila Dakota a nezachránila mě. 

Všechno jsem se to ze sebe pokusil setřást rychlým zakroucením hlavy, abych mohl jít dál. Všechno okolo vypadalo pořád stejně. Tráva byla stejně zelená, hrad byl pořád stejně starobylý. 

Musel jsem se přestat rozptylovat. ,,Chovej se profesionálně," řekl jsem si šeptem. 

,,Hej, Draco!" zakřičel někdo za mnou. ,,Co tady děláš?" 

Otočil jsem se a spatřil jsem Dakotina přítele z naší minulé cesty sem. ,,Juliane, co ty tady. Nemáš mít hodinu?"

,,No, ehm," zakoktal se. 

Uchechtl jsem se. ,,Já to nikomu neřeknu. Nebyl jsem o moc jiný."

,,Před chvílí jsem mluvil s Dakotou. Mezi vámi se snad něco stalo?" Povytáhl obočí. 

,,Ne, nic se nestalo," odpověděl jsem drsným hlasem. 

,,Jo, jo, dobře, promiň. Já jen, že ona říkala něco jiného."

,,Kde je?" vyprskl jsem. Zuřivost se ve mně jen hromadila. 

Nic neřekl jen ukázal přímo k hradu. 

,,Díky, kámo." Poplácal jsem ho po zádech a vydal jsem se k hradu. 

Venku řádilo mnohem víc studentů než jen Julian. Dost se to tady změnilo, ale přesto to tu bylo stejné. 

Vešel jsem na dvůr hradu. Kolem mě pobíhalo několik mladých studentů. Hádám, že jsou to nováčci. Stál jsem tam a pořád jsem se díval okolo sebe, jestli ji náhodou někde nespatřím. Nic a pořád nic. 

Bezvládně jsem se posadil na lavičku, která také stála na dvoře. Opět jsem si bezradně vložil hlavu do dlaní. Co mám teď dělat. Měl bych prohledat celý hrad nebo se mám vzdát? Ne, tentokrát to nevzdám. 

Chystal jsem se podívat do hradu, ale než jsem tam stačil vejít, zastavil mě ženský hlas. ,,Pan Malfoy. Co vy tady děláte?" 

,,Ředitelka McGonagallová. Moc rád vás vidím," řekl jsem na pozdrav. 

,,Potřebujete něco?" zeptala se ze slušnosti, ale netvářila se moc na nějaké dlouhé konverzování. 

,,Víte kde je Dakota?" 

McGonagallová si odkašlala. ,,Mám pocit, že s vámi nechce mluvit."

Pohled třetí osoby

Draco měl pocit, že ředitelka k němu není tak úplně spravedlivá. Měl v sobě nějaký hlas, který mu říkal, že je na Dakotině straně, protože ještě před Dakotiným příchodem z něj nebyl úplně neslušnější student.

,,Nemůžeme všechno hodit za nás a řešit, co je teď?" nadhodil Draco. 

,,Pane Malfoyi, mně je jedno, co se stalo, jen vím, že s vámi nechce mluvit." Ředitelka se naštvala, ale snažila se, aby to na ní nebylo poznat. 

Draco zoufale zakroutil hlavou. ,,Prosím, nevím, co bez ní budu dělat. Musíte mi říct, kde je."

,,Ne," řekla rázně. ,,A to je mé poslední slovo. Sbohem, pane Malfoyi." A odkráčela zpět do hradu. 

,,Fajn, tak já si ji najdu sám," zabručel do prázdna. 

Měl jít do hradu a nebo se měl podívat někde okolo? Nad tím dlouho přemýšlel. Rozhodl se, že se nejprve koukne venku a pak půjde dovnitř. Hrad byl veliký, ale procházka okolo něj netrvala tak dlouho. 

Už potkal několik studentů, kteří se na něj podezřívavě dívali, ale nic se mu neodvážili říct. Draca to štvalo a jednou mu praskly nervy. ,,Běžte do háje!" zakřičel na dvě tmavovlasé holčičky. Mohli být tak ve druhém ročníku. Dívky se ho lekly a utekly pryč. 

,,Draco?" uslyšel za sebou zmatený dívčí hlas. 

,,Dakoto," vydechl Draco. 

Ahoj všichni :)

Jako vždy vám chci moc poděkovat za přečtení nové části :)

Jsem ráda, že vás to baví

Do komentářů mi můžete nalpsat, co si myslíte, že bude dál.

Mějte se krásně

Elizabeth :)