Deprese!

6 1 0
                                    

Ráno jsem se vzbudil v pět ráno a jelikož je léto začínalo být světlo. Dole v kuchyni už byl Honza.
H:" nemůžeš taky spát?"
D:"ne"
Strašně mě bolela hlava a měl jsem takový vztek.
H:"jo Domčo už je zrní, když jste šli včera večer spát Pepa ho přivezl"
D:"beru to jako rozkaz, dát najíst slepicím"
Odešel jsem do kurníku jim dát najíst. Kouknul jsem ke slepicím a uviděl jsem 3 vajíčka, "super" ozvalo se mi v hlavě, ale neměl jsem na to náladu. Nabral jsem jim vodu dál jim zrní a šel jsem říct něco Honzovi.
D:"Honzo jdu si zaběhat kolem farmy"
Nečekal jsem na odpověď a zabouchl jsem dveře. Vyběhl jsem a u lesa konkrétně u jednoho menšího stromku jsem se zastavil. Ark se zjevil u mích nohou a začal zuby i drápy si vybíjet vztek na stromku a všem v okolí 2 metrů, vztek byl sám na sebe, ale i na všechny lovce. Začal jsem rudnout v tváři a Ark se posunul na vzrostlou borovici, jelikož malí stromek už nebyl. Ještě chvíli Ark řádil a když jsem se trochu uklidnil zase jsem běžel dál.
Doběhl jsem na farmu a rozdělal jsem oheň ve starších kachlových kamnech co byli na konci dvora v rohu.

Čekal jsem asi 30 minut než se nahřáli teď bylo kolem 6:30 a že studni jsem nabral 3 kýble vody a přilil jsem jí do obrovského hrnce, který jsem si postavil na kamna.
Chtěl jsem udělat teplou vodu dneska. Jenom na raní opláchnutí a třeba i pro někoho, aby si vzal jeden kýbl a vylil ho na sebe ve vaně. Já jsem si opláchl jsem si obličej a rozhodl jsem se, si udělat ještě jedno kolečko kolem farmy.
Vyrazil jsem a zase jsem se zastavil u poškrábané borovice, Ark se na ní vrhnul a začal ji solidně likvidovat. Vztek po chvíli zmizel a já vyrazil dál.
Doběhl jsem na farmu a Nela už byla vzhůru.
D:"dobré ráno"
N:"dobré, jak dlouho seš prosím tě vzhůru?"
D:"podle toho kolik je?"
To:"7:17"
D:"jo, tak to jsem vzhůru 2 hodiny"
Vzal jsem si dvě flašky a dal do nich vodu, vzal jsem si šunku a rohlíky q narval jsem to všechno do batohu.  Bez toho abych někomu řekl tak jsem vyrazil pryč.
Měl jsem v plánu vyrazit pryč daleko od farmy vyběhl jsem abych měl co nejmenší riziko, aby mně někdo viděl. Zaběhl jsem do lesa, šel jsem půl hodinu a došel jsem do krásného lesa.

Procházel jsem se pomalu a docházelo mi všechno co se stalo. Tak strašně se ve mně nahromadil vztek.
D:"kurvá!!!!!"
A třísknul jsem pěstí do stromu, strašně to bolelo opřel jsem se o ten strom zády a sesunul jsem se po něm zády dolů. Začal jsem brečet, hromadil se ve mě tolik vzteku.
D:"proč jsi to udělal"
D:"to jsi doopravdy takový kokot?"
Na tohle jsem si nedokázal odpovědět.
Zvedl jsem se a šel jsem dal pořád mi kapaliny z očí slzi. Šel jsme a najednou jsem narazil na tak krásné místo.
Bohužel jsem si ho vůbec nemohl užívat. Byl tam potok, s malým vodopádem a mech kolem a tak krásně přes stromy svítilo slunce, byla to nádhera.

Sedl jsem si na veliký kámen. A koukal jsem deset minut do prdele.
Neboli jsem dostal sindrom KDB (Koukání Do Blba).
Začal jsem se usmívat nad mojí debilní vymyšlenou hláškou. Otevřel jsem batoh a napil jsem se. Vzal si šunku a rohlík a začal jíst.
Najednou se mi v hlavě ozvalo.
"Dominiku musíš se vrátit do svého normálního stavu prosím, já vím je to strašné, ale musíš se snažit. Skupina tě potřebuje, já tě potřebuji"
Znělo mi to jako by mi to řekl Ark, ale to je blbost to nejde.
Ale ulevilo se mi. Na tváři se mi vykouzlil úsměv. Ark začal poskakovat šťastně ve vodě očividně ho to bavilo. To byl další důvod pro úsměv. Sledovat jak Ark poskakuje ve vodě jak malé medvídě.
Začal jsem se smát.
"no, to je lepší"
Otočil jsem se, ale nikdo kolem mě nebil.
D:"dobře asi mi hrabe"
Zvedl jsem se a vyrazil jsem zpátky na farmu. Byl jsem pryč 2 hodiny a než jsem se vrátil zpátky trvalo to hodinu.
N:"kurva! Kde jsi byl!?"
D:"pryč"
Nela mi dala facku a začala brečet.
N:"víš jaký jsem měla strach?"
D:"ne?"
To:"ne, ale vězně kde jsi byl"
D:"v lese"
To:"a kde?"
D:"daleko"
To:"dobře s tebou řeč nebude"
D:"konečně dobrý nápad"
N:"jako vážně, ty si z nás budeš dělat ještě srandu?"
D:"klid zlato jo?"
N:"ne, dík"
Dal jsem Nele dlouhou a vášnivou pusu.
D:"Tome mám napad, máme t usklenik v docela dobrém stavu, co tam zasadit něco třeba rajčata, když je začátek léta"
To:"to si vyřid s Honzou"
Zašel jsem za ním.
D:"Honzo, nápis Pepovi ať přiveze dneska rajčata, zásadíme si je do skleníku"
H:"jo, klidně"
Najednou seběhla Terka že schodů a obejmula mě.
Te:"sakra kde jsi byl"
D:"pryč"
Te:"dobře, víc se ptát nebudu"
Usmál jsem se.
D:"kdyť mě znáš"
Te:"no právě"
A začali jsme se smát.
Te:"a proč jsi šel tam kam si šel?"
D:"depka"
Te:"kvůli tomu včerejšku?"
D:"jo"
Ucítil jsem jak Terce ukápla slza, ale snažil jsem se to nevnímat.
Te:"sem ráda, že jsi v pohodě"
H:"už je to zařízené"
Přestal jsem objímat Terku.
D:"jdu pracovat, ahoj"
Došel jsem do kůlny a vzal jsem si motyčku a šel jsem do skleníku to tam vyplít......

——————————————————
Tak pro dnešek je to všechno snad se vám to líbilo a čus!!!!

Ti druzí Kde žijí příběhy. Začni objevovat