Problémy

5 1 0
                                    

A ve dveřích stál Charles a u hlavy mu držel někdo pistoli.

?:"vzdejte se a nikomu se nic nestane"
D:"Honzo napiš Pepovi ať tu za 5 minut je a za barákem ať pak napíše" zašeptal jsem.

Všichni jsme se nahrnuli do jedné místnosti.

D:"Terko, Honzo, Nat a Báro až přijede Pepa my s Tomem uděláme rozruch a zdrhnete"
H:"ne já tu s vámi zůstanu"
D:"ty si normální tebe zabijou"
Na, B:"jdeme do toho s váma"

Tohle všechno jsme šeptali.

D:"co se stane, když půjdeme v klidu"
?:"možná všichni přežijete"

Najednou přišla zpráva Honzovi, že už je tu Pepa a stojí tak 200 metrů za barákem.

D:"my uděláme rozruch a až se začne střílet vy postřílíte ty za barákem a vypadnete"
H:"jo!"

Podal jsem mu zbraň a odešli jsme všichni ke dveřím.

D:"vaši nabídku nepřijímáme"

Ten policajt zmizel z mezi dveří i s Charlesem. Vystřelil jsem a začal rozruch. Začlo se střílet, všichni policajti vběhli dovnitř a začali střílet naše duše na ně zaútočili a rozdávali je. Honza a Terka už nebyli uvnitř.
Šel jsem ke dveřím a začal střílet po policajtech, ozvalo se několik ran a jedna mě trefila do nohy a druhá do břicha. Spadl jsem na zem.

D:"spolupracuje s nimi......."

To byli poslední slova, které mi vyšli z úst a upadl jsem do bezvědomí.

Dlouho po postřelení

Prudce jsem trhl hlavou a probral se na kapačkách v místnosti na stole. Byl jsem ke stolu přidělán a najednou se otevřeli dveře.

D:"Kde to jsem? Jak dlouho jsem byl mimo? Kde jsou všichni?"
?:"v ochranném zařízení, mimo jsi byl šest měsíců a zbytek je tu taky"
D:"dobře...."

Přišel ke mě a píchl mi injekci. Usnul jsem. Otevřel jsem oči a nade mnou jsem rozeznával známý obličej, cítil jsem jak jsem byl volný. Uviděl jsem nad sebou Nat.

D:"a-a-ahoj"
Na:"konečně"
To:"ahoj"
B:"ahoj"

Zvedl jsem hlavu a byl jsem v místnosti se čtyřmi postelemi a stolem. Všechno bylo přidělané k zemi. Na každé posteli někdo byl. Políbil jsem Nat a podíval jsem se po místnosti. Zvedl jsem se a zamotala se mi hlava.

D:"co se děje?"
Na:"zavřeli nás tady"
To:"jsme asi pod zemí"
D:"počkat co?"
B:"no slyšíš dobře jsme pod zemí"
Na:"nejde od sud zdrhnout"
D:"a víte něco o Lucce a Charlesovi?"
To:"ne, ale tenkrát je nezabili"
D:"a Terka a Honza"
Na:"ty asi zdrhly"
D:"udělali vám něco"
To, Na, B:"ne, skoro ne"

Ve dveřích se otevřelo okínko.

?:"novej do sprchy"
To:"jdi"
?:"prostrč ruce"

Prostrčil jsem je a dostal jsem na ně pouta. Otevřeli se dveře a tam stáli dva ozbrojení lidé se samopali a další člověk s pistolí. Dostal jsem ještě pouta na nohy. A šli jsme pomalu do sprchy. Když jsme tam došli tak to byla jedna místnost, s dveřmi jako u nás. Před dveřmi mě zastavil a sundal mi pouta na nohy. Zase tam byla ozbrojená ochranka. Takže jsem nemohl nic udělat. Zavřela mě do vnitř.

?:"ruce!"

Prostrčil jsem je okýnkem a sundal mi pouta. Poté jsem se svlékl a pověsil to na věšák. Začal jsem se mýt. Po koupeli jsem se zase oblékl, byli mi znova nandány pouta a byl jsem doveden zpět do pokoje. Ještě před tím než mě tam dali tak mi píchli injekci na potlačení duše. A pak mi otevřeli dveře a já vešel zpátky. Zabouchli se dveře.

Na:"je čas máme to už promyšlené, musíme zdrhnout"
D:"klid, jo hele hezky pomalu, teď jsem přišel"

Posadil jsem se a nechal si to vysvětlovat.

To:"hele, takže: zítra po koupeli až ti budou dávat injekci na potlačení tak sebou musíš cuknout, aby tam zbylo trochu a vyprchalo to ve sprše nebo dřív další den. Pak jelikož ty si silný tak to budeš muset vybojovat a vypustit nás pak, už musíme najít Lucku a Charlese a vypadnout"

D:"jo, tak s tím souhlasím"
Na:"už nechci být v téhle korporací vedenou zrádci strávit ani minutu"
D:"zrádci?"
Na:"všechno to vede chlap z duší"
D:"cože!?"
To:"jo!"
D:"ale sere mě, že se na tom plánu může dost věcí posrat"
Na:"to může, ale ty to zvládneš"

Nat mě objala a já jí políbil. Začal i jsme se líbat.

D:"bože, jak si mi chyběla i mé sny, tím trpěli"
Na:"mě povídej"

Pak jsme si lehli a ze 4 postelí, byli obsazeny pouze dvě. Bára se mačkala u Toma a Nat u mě. Ráno nám podali snídani mi jsme se najedli.

B:"já už chci pryč já se asi zblázním, je to tu už strašný!"
D:"neboj už jenom chvíli"
Na:"snad"
D:"vy jste vlastně asi čekali celou dobu na mě"
To:"vau, dobrý vedení"

Pak přišel na řadu oběd, řešili jsme většinou kraviny, ale i tak.

Pak asi 4 hodiny po obědě přišel čas koupání. Vyvedli mě jako prvního a probíhalo to téměř stejně jako minule, ale pak přišel čas na injekci. Byl jsem v klidu až najednou když tam asi byla pětina jsem sebou cukl, ještě trocha protilátky do mě vjela a ještě něco tam zbylo. Plán byl započat.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 05, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Ti druzí Kde žijí příběhy. Začni objevovat