Ti druzí

Rvačka

Bylo to příjemné, ale chtěl jsem si s někým povídat.

D:"jak dlouho ste byli v tom vězení?"
Na:"já pět dní a Patrik..... to nevím Patriku jak dlouho si tam byl?"
Pa:"asi měsíc"
D:"aha... a co tam s vámi dělali?"
Na:"se mnou nic, občas mi píchli jehlu a odebrali mi krev"
D:"a co u tebe Patriku?"
Pa:"kurva k čemu ti to bude?"

Naštval jsem se, ale snažil jsem se udržet v klidu.

H:"jestli chceš být protivnej, můžeš se tam klidně vrátit!"
Pa:"ty, mi nebudeš rozkazovat!"
H:"to ty si tady novej"
Pa:"a co mě je kurva do toho!"

Všiml jsem si jak Terka znervózněla.

D:"držte oba dva hubu!"
Pa:"ne!"
Na:"zklidni se Patriku!"
Pa:"drž hubu, ty čubko!"

Patrik k ní pomalu přišel a dál ji facku.

D:"tak na holku jo? Ty buzerante!"
Pa:"pojď mi to říct do očí!"

Došel jsem k němu a hezky jsem mu to zopakoval. Naštěstí jsem byl vyšší než on.

D:"tak na holku jo? Ty buzerante!
Co si o sobě myslíš!"
Pa:"že nejsem buzna!"
D:"tomu nevěřím"

Patrik mi dal pěstí a okamžitě jsem mu to oplatil. Začli jsme se rvát.  Klu i mezitím odvedli holky do vnitř a my jsme se pořád rvaly. Vyhrával jsem, dokud ten hajzl nevzal do ruky kovovou tyč vedle něj. Máchl s ní přede mnou a já odskočil. To už jsem nevydržel a přede mnou se zjevil Ark. Skočil na Patrika, ale před ním se zjevil Aron a odrazil Arka. Rval se Ark a Aron a já a Patrik.
Podařilo se mi tu jeho tyč vyrvat z ruky. Už jsme byli dost daleko od ohně. A vzal jsem tyč za mnou a mrdnul sem ho s ní po hlavě ten odstoupil i Aron. Zahodil jsem tyč a vzal ho pod krkem a otočil s ním a přitlačil ho ke zdi. Asi to všechno viděli kluci, proběhli a vyrvali mi Patrika z pod ruky. Odstrčil jsem je a dal jsem Patrikovi peští do břicha.

D:"buzno!"
Pa:"t-to t-ty si b-b-buzna"

Dal jsem mu ještě jednu a to už se skácel k zemi.

To:"to už stačí!"
H:"jo, nech ho!"
To:"jdi uklidnit holky"
D:"dobře"

Stejně jsem měl chuť se otočit a vrátit mu jednu. Měl jsem celou tvar od krve. Vešel jsem do dveří a hned mě obejmula Bára i Terka, ale Natalie se držela dál. Okamžitě mě zaplavili otázkami.

Te,B:"jsi v pořádku? Co je s tím šmejdem?
D:"holky.... klid, všechno je v pohodě, jen mě bolí huba"

Natalie se na mě vděčně podívala.

Na:"děkuji"
D:"není zač"

Natalie přikročila blíž a já rozevřel náruč, aby mě mohla obejmout.

Na:"ta tvář je ošklivá, přineste mi prosím lékárničku"

Holky jí přinesli a Natalie se ukázala jako dobrá ošetřovatelka.

D:"kde si se to naučila?"
Na:"mamka..."

Když mi zašívala čelo, do dveří vešli kluci a táhly Patrika. Zatnul jsem pěst, ale Natalie, mi naznačila, že se nemám hýbat.

D:"a kolik ti vůbec je?"
Na:"mě je osmnáct, a vám?"
Te:"mě je devatenáct, Honzovi taky, Dominikovi a Tomovi 18 a Báře 17"
D:"to jsou aspoň ty základní informace"

Natalie mi zkontrolovala obličej a břicho a pak řekla, že už je to v pohodě. Pak, ale přišel Patrik.

Pa:"a mě jako neošetříš?"
Na:"tebe nikdy"
Pa:"a příště nech tu tyč ležet, srabe!"
D:"já, ji nevzal do ruky první"
Pa:"a kdo ti to dosvědčí"
D:"tak mě snad všichni věříte nebo ne?"
Te,Na,To,H,B:"jo!"
Pa:"víte vy co, já od vás vypadnu zmrdi"
H:"konečně jsi udělal dobrý rozhodnutí"

Všichni jsme Honzu podpořili.

B:"a jak to bylo s tou tyčí?"
D:"on ji vzal první"
D:"a Teri co to malý?"
Te:"jo, dobrý"
Na:"počkat, Terko, ty jsi těhotná,
Te:"jo"
Na:"tak to gratuluju, s Honzou?"
Te:"jo"

Natalie se strašně rozzářila.

D:"Natalie můžu ti říkat Nat?"
Na:"jo, klidně, jestli chceš"

Patrik odešel ven a všichni jsme sledovali jak odchází. A když odešel šli jsme spát Nat jsem nechal spát v me posteli a já spal v obýváku na gauči.

——————————————————
Tak dneska trošku kratší kapitola, ale snad ti nevadí. Měl jsem jenom problém vymyslet název kapči tak čus!!!!!!