Země Dračích Jezdců

Hádka

,,Tohle prostě nemá řešení.''

,,Ale má, jenom nevíme jaké.''

,,Ne nemá, jinak bychom už dávno na něco přišli.''

,,Myslíš? To je hloupost.''

,,No tak něco vymysli když jsi tak chytrá!''

,,A o co myslíš, že se tady celou dobu snažím!''

,,No to já nevím!''

,,No tak se do mě přestaň navážet!''

,,Já se do tebe nenavážím! To ty se navážíš do mě!''

,,Vážně? A jak asi?''

,,Tím, že pořád říkáš že to má řešení, jenom nevíme jaké! Tak teda něco navrhni, tys sledovala toho králíka!''

,,To byl zajíc.''

,,To je fuk.''

,,Ne není! Mezi králíkem a zajícem je docela podstatný rozdíl. Zajíc má na rozdíl od králíka...''

,,Nemyslíš, že teď máme na práci důležitější věci než lekci přírodopisu?''

,,Tak promiň, ale nevšiml sis, že tady už několik hodin omíláme pořád to samé?!''

,,No vlastně...'' Zaraženě zmlkl. Tohle nikam nevedlo. ,,A vůbec, kde vězí ti tři? Nějak jim to trvá.''

,,Ono je to docela dálka, víš.''

,,Ne asi to nevím, že!''

Můžete se už konečně přestat hádat?! Oba dva zmlkli a podívali se na Eldiaf rozvalující se na studeném kameni. Takhle spíš na nic nepříjdeme!

,,No jo, co se to s námi stalo?''

Tomu se říká zoufalství.

,,Prostě počkáme na Weyla, Selenu a Elementa. Pak se uvidí.'' Arnel se podívala Nerinovi do očí. Spatřila v nich zoufalství, vztek, ale ještě něco. Něco, co si nedokázala vysvětlit.  

,,Promiň, choval jsem se hloupě,'' řekl jí.

,,Ne, ty promiň. Já už prostě nevím co dál. To řešení tu poletuje někde mezi námi... Počkej, už vím co uděláme!''

,,Vážně? Co?'' Ale než mu stačila odpovědět ohlušil je řev obrovského modrého draka. Pohlédli směrem k paláci a spatřili Safiru se třemi maličkými tečkami na hřbetě. Ale najednou z ničeho nic začala Safira podivně zatáčet, až spadla na popel spáleného lesa.  Vypadala, že se nemůže zvednout, jakoby ji někdo držel při zemi.