Země Dračích Jezdců

Duše

  ,,Nezapomeň, až bude tvoje vědomí mimo tvé tělo, nesmí se přetrhnout stříbrná nit mezi tvým smrtelným tělem a tvou duší nebo se už nebudeš moci vrátit.'' uslyšela ještě říct Weyla. Ležela na zemi a stále vnímala rozhořčené myšlenky své dračice, když se pokoušela zabít. Ujistila Eldiaf, že se už o nic podobného pokoušet nebude a že teď potřebuje být v klidu. Eldiaf jí popřála hodně štěstí a stáhla se.

Weyl začal mluvit: ,,Dýchej zhluboka. Představ si, že tvoje duše, něco uvnitř tebe je lehčí než tvoje tělo a snaží se dostat ven. Tvé tělo je těžké, těžší a těžší a tvá duše lehká, lehčí a lehčí.'' Snažila se pochopit, co po ní vlastně chce, ale moc se jí to nedařilo. Nemohla se soustředit, byla příliš nervózní. Stále nic se jí nedařilo, prostě tu jen ležela. 

  

V tu ránu ale ucítila něco jako pohlazení na duši. Byla to Eldiaf. Ale no tak, Arnel. Vzpomeň si, jak ses cítila, když jsme spolu létaly nad Ellesmérou. Tu nádhernou volnost a svobodu, jakoby pro nás neplatila gravitace a nic nás nepoutalo ke světu tam dole. Jako bychom byly lehčí než vzduch. Lehčí, než cokoli na světě.

A s těmito slovy se vznesla. Létala kousek nad zemí. Nemohla pochopit, jak se jí to povedlo. Když se shlédla dolů, málem se lekla, protože asi stopu pod ní leželo její tělo. Ale vždyť já přece... Podívala se na svou ruku. Byla téměř průhledná. Střídavě se dívala na sebe a na tělo tam dole. Po nějaké té chvíli si všimla tenké stříbrné niti mezi ní a jejím tělem. Tak o tomhle Weyl mluvil, pomyslela si. To znamená, že se mi to povedlo!

                                                                                              *

,,Je v pořádku?'' zeptala se potichu Selena, která nevěřícně hleděla na elfčino tělo, které nejevilo známky života.

,,Ano, měla by. Pokud tedy...'' znejistěl Weyl.

,,Co?!'' zeptala se podrážděně. Měla o svou kamarádku velký strach.  

,,No, víš, ono se tam může podělat spoustu věcí. Tak třeba se může ta nit přetrhnout nebo že už se nebude chtít vrátit...'' začal psát Weyl scénář katastrof. Selena už radši nic neříkala.

,,No jo, ale co budeme dělat teď...''

,,Pozor!'' vykřikl Nerin, když vzduch pročísl zelený plamen. Za nimi stál obrovský zelený drak a vedle něj o hodně menší oranžový drak s Jezdcem v sedle.

,,Ertone?'' pohlédla Selena na Jezdce v sedle oranžového draka. Erton seskočil dolů. Pořád měl takový nepřítomný pohled, jakoby se díval skrz ně.

Zabijte je, všechny! křikl na ně Smaragd.

,,Musíme bránit Arnel, s jejím tělem se nesmí nic stát nebo ji ztratíme navždy,'' postavil se Weyl s lukem vedle jejího těla. Namířil šíp na Ertonovo srdce.

,,Weyle, nezabíjej ho, prosím!'' Překvapivě pohlédl na Selenu. ,,Je to můj bratr.'' Pokrčil ramena a zamířil na drakovo oko.