Země Dračích Jezdců

Sen

Princi Ertone... Princi Ertone...

Byla hluboká noc a princ ležel v posteli a spal. Najednou se mu začal zdát takový divný sen. Spíš mu to připadalo, jakoby k němu někdo promlouval.

Princi Ertone... Copak se děje? Není tohle snad závist a vztek? A pročpak? Kvůli sestřičce?

Uviděl před sebou muže zahaleného v kápi. Stál tam v černotě a tichounkým hláskem mu povídal:

Nemůžeš to pochopit, viď? Jak je možné, že tvoje malá otravná sestřička se stala Dračí jezdkyní a ty ne? Jsi přece následník trůnu! Chtěl bys draka, co? Já ti můžu pomoci. Zkoušel jsi už všechny možné vejce a žádné tě nechtělo? Mě také ne. Ale přesto draka mám. Mohl jsem si ho i vybrat. Pohlaví, barvu, vlastnosti, celkový vzhled... Jak jsem to udělal? To už je vedlejší, hlavní je, jestli chceš mou pomoc.

,,Ano chci! Co chceš na oplátku?''

Hm... To chvíli počká. Vejcí určené pro Jezdce je ještě 11. Většina stále ze skály Kuthain. Jaké bys chtěl?

Před Ertonem se objevilo 11 dračích vajec. Procházel se kolem nich a na každé ukázal. Muž mu vždy o drakovi vevnitř něco řekl. Nakonec si Erton vybral šesté v řadě, světle červené.

Ano dobrá volba. Samec, světle červené šupiny až do oranžova, silný, vznětlivý, hřbetní trny do hněda, talent na chrlení ohně... Dobře. Vejce za dva dny dorazí do Urubaenu. Dotkni se ho jako první. Dráče se vyklube. Na oplátku... No, já si tě najdu. Uvidíš. Pápá, princi Ertone...

A sen se rozplynul.