Tajná skrýš

528 32 1
                                    

Draco: 

Elisa byla pod stolem a otevřela jaké si dveře. Vypadalo to jako trezor. Když jsem přišel blíž byla uvnitř jen tma. ,, Co tam je ?" Elisa rozsvítila svou hůlku, abychom něco viděli. ,, Pojď za mnou a uvidíš." Elisa se ztratila v otvoru a bylo vidět už jen světlo, které vycházelo z hůlky. Vměstnal jsem se do otvoru a objevil se v malé stísněné chodbičce. Elisa šla zpátky ke dveřím a jako první zakryla otvor a poté opět zakódovala dveře. Šli jsme dál malou chodbičkou, kde jsme narazili na další dveře. Elisa zmáčkla modrý knoflík a začala říkat nějaké slova. Nad dveřmi se rozsvítil zelený proužek a dveře se otevřeli. Za dveřmi byl už otevřenější a prostornější chodba ve které se už svítilo. Vešli jsme dovnitř, dveře se za námi zavřeli a opět zamkli. Chvíli jsme šli a jak jsme šli objevilo se tam spoustu dveří. ,, Do kterých půjdeme mi ? A co je v těch ostatních ?" ,, Uvidíš. A v těch ostatních není nic pěkného. " Elisa se usmála a u jedněch dveří se zastavila. ,, Tak, teď sem. " Přiložila svůj obličej ke krabičce, která byla vedle dveří. Naskenovalo to její obličej a nad dveřmi se opět rozsvítil zelený pruh. Vešli jsme dovnitř. Prošli jsme karanténou a vstoupili do místnosti. Místnost vypadala jako obyčejný obývák. Bylo tu naprosto všechno. Odněkud se ozval neznámí hlas. ,, Ahoj Eliso. Vidím, že jsi sem přivedla návštěvu. Musí to být někdo důležitý aby jsi mu toto místo ukázala." ,, Ahoj Rose, ráda tě slyším. A ano je to důležitý  člověk. Asi tu chvíli pobudeme. Je tu nějaké jídlo a věci?" ,, Samozřejmě. Už delší dobu pozoruji co se nahoře děje. Proto jsem sehnala všechno potřebné." ,, Jsi poklad Rose. Děkuji." ,, Za málo Eliso." Elisa si sedla na pohovku a pobídla mě k tomu, abych si sedl vedle ní. ,, Co je to za místo ?"  Elisa se usmála a rozhlédla se kolem sebe. ,, Je to můj úkryt. Můžu tu být klidně do konce života. Ale chodím sem jen při největší nouzi. Právě třeba když mě chce někdo zabít nebo tak ... " Nechápavě jsem se také rozhlédl po místnosti a pořád si neuvědomoval co se právě teď stalo. ,, A to je tu jen tahle místnost nebo jich je tu víc ?" ,, Je jich tu víc. Vlastně tu je všechno. Pojď provedu tě tu." Z obýváku jsme prošli rovnou do kuchyně. ,, Tak tady jsme v kuchyni. O jídlo se nemusíme bát. Rose nám jídla sehnala dost a vždy když budeme chtít tak sežene ještě víc." Usmála se, chytla mě za ruku a pokračovali jsme v prohlídce. Z kuchyně jsme vyšli na malou chodbičku ze které vedli dvoje dveře. Vešli jsme do prvních dveří. ,, Tak tady je koupelna a záchod, kdyby jsi náhodou potřeboval tak ať víš kam jít." Vyšli jsme zpět do chodbičky a vešli do místnosti vedle. ,, Tak a moje nejoblíbenější místnost. Tady budeme spát. Teda, pokud nechceš spát se mnou tak budeš asi v obýváku no." Zamračil jsem se a Elisa se začala smát. Chytl jsem jí za boky a donesl do postele. Začal jsem jí lochtat  a začali jsme dělat blbosti. Když jsme se vyřádili oba jsme se posadili na postel. Smutně jsem se podíval na Elisu. ,, Docela mi vyhládlo, něco bych si dal." Dořekl jsem a začal jsem se smát. ,, No tak si dáme něco k jídlu ? To není problém. " Elisa se usmála a vyskočila s postele. Já jsem se vydal za ní. ,, A co si dáme?" ,, Nevím." Elisa se usmála a otevřela lednici plnou jídla. Vytáhla pár surovin a začala připravovat jídlo. Zatím jsem si prohlížel věci okolo. Nemohl jsem uvěřit tomu jak je tam všechno dobře vymakané a udělané do posledního detailu. Taktéž jsem se rozplýval nad bezpečnostním systémem, který tam byl. Nemohl jsem uvěřit tomu, že tohle to se celou dobu skrývalo pod zemí. 

Tak tedy je ještě jeden díl :) Přesně o půlnoci jsem ho dopsala :D tak snad jsem nezklamala. :D  Snad se vám díl líbil a aspoň trochu potěšil. Tak těm co to čtou ještě teď tak dobrou noc a těm co to čtou ráno tak dobré ráno :P :D :D 


Vzácná dívka - DOKONČENO Kde žijí příběhy. Začni objevovat