Kolo osudu

211 17 4
                                    

Elisa
,, Tak dělej! Rozhodni se ... Buď jen ty, nebo všichni. Nic lepšího pro tebe nemám!"
Váhala jsem, ale bylo mi jasné jak se rozhodnu, jen jsem nevěřila, že můj život skončí takhle. No nic, stejnak už na tom nezáleží... ,, Je propusť, já se ti vydám." Plešatý chlápek se vítězně zasmál. ,,Já věděl, že se rozhodneš správně." Sluhové popadli mého otce i Tobiase a přivázali je ke dřevěnému sloupu. ,, Říkali jste, že je pustíte když se vám vydám !!" Plešatý muž mou stížnost ignoroval. Ukázal na své sluhy nějaký znak a ti mě přivázali na jakousi kamennou kruhovou desku. Bylo na ní něco vyryto, ale nevěděla jsem co. Zavázali mi ústa abych nemohla mluvit. Moc jsem nevěděla, co se kolem mě děje jelikož jsem ležela na té studené desce a nic moc neviděla. Zahlédla jsem jen muže s velkým ostrým nožem, jak se ke mě blíží. Zavřela jsem oči a jen přemýšlela, jaké kouzlo by mě z tohoto maléru mohlo zachránit. Vůbec nic mi nepřišlo na mysl. Nakonec jsem to vzdala a raději myslela na hezké chvíle s Dracem. ,,Draco."  Potichu jsem šeptla jeho jméno. Najednou jsem slyšela nějaký hluk.
,, Okamžitě je pusťte." Byl to Dracův hlas. To není možné, vždyť byl mrtvý. Rychle jsem otevřela oči a snažila se něco zahlédnout. ,, Mě tady nebude nikdo rozkazovat ! Já jsem zde pánem, né vy. Sluhové, zbavte se ho!" Slyšela jsem jen hrozivé zvuky a chtělo se mi brečet. Tak on nebyl mrtvý, ale stejně teď má umřít ?

Vzácná dívka - DOKONČENO Kde žijí příběhy. Začni objevovat