Románek ?

232 15 0
                                    

Elisa: 

Vylezla jsem ze sprchy. Z mé kůže stoupala pára a já popadla ručník který ležel nedaleko vany. Jemně jsem s ním začala sušit své mokré tělo. Nakonec jsem si vysušila ručníkem vlasy a oblékla si Tobiasovo tričko. Vlasy jsem si nevysušila úplně do sucha a nechala jsem je volně rozpuštěné. Okamžitě se mi na zádech udělal mokrý flek. Sešla jsem ze schodů do jídelny. Tobias už neseděl u stolu jako před tím. ,, Tobiasi ? Kde jsi, už jsem osprchovaná. Snad už vypadám líp." Dodala jsem štiplavou poznámku. Nikde nikdo. Jako by se slehla zem. Ucítila jsem jemný dotek na bocích. ,, Draco? " Otočila jsem se a za mnou stál Tobias. ,, Ne, to jsem jen já." Sundal své příjemné teplé dlaně z mých boků a naštvaně se posadil ke stolu. ,, Promiň, já ..." ,, Nechápu to !"  Naštvaně vstal od stolu. ,, Dělám pro tebe všechno ! Všechno na světě bych pro tebe udělal, snesl ti modré z nebe, položil bych za tebe život, ale tobě to prostě zřejmě nestačí. Už nemůžu, mám toho dost!" Tobias vyběhl nahoru po schodech. Rozběhla jsem se za ním. ,, Tobiasi stůj! " ,, Ne Eliso. Miluju tě, nechápeš to. Nevíš jak je těžké když cítíš k někomu to co já k tobě a on ti to neopětuje. Je to těžké víš ? Já už nemůžu dál." Tobias se opřel o zeď a sesunul se na zem. Sedla jsem si k němu a chytila ho za ruku. ,, Tobiasi. Draco mě opustil bez jediného slova. Odešel, a já ho miluji. Myslela jsem si, že on mě také. Zřejmě jsem se zmýlila, ale žiju, teda zatím." Uchechtla jsem se. Tobias se na mě smutně podíval. ,, Promiň, já nevěděl..." Přiložila jsem mu prst na rty. ,, Neomlouvej se." Usmála jsem se. Jen tak jsme tam seděli a koukali na sebe. ,, Kdy vyrazíme ?" Rozrazila jsem hrobové ticho které se blížilo k polibku. ,, Zítra ráno ?" Usmál se a já přikývla. ,, Musíš si před cestou pořádně odpočinout." Tobias se zvedl ze země a mě vzal do náruče. Nesl mě směrem do jeho pokoje. Položil mě na postel a lehl si vedle mě. Ležel teď tak že se mi díval přímo do očí. Naše rty se začali nebezpečně přibližovat. Něž jsem se nadála, Tobias byl nade mnou a líbal mě. Po polibku na rty se přesunul na krk. Cítila jsem se tak uvolněná. Tady až do té chvíle, kdy jsem uslyšela klapnutí dveří a stoupání těžkých kroků do schodů. 

Vzácná dívka - DOKONČENO Kde žijí příběhy. Začni objevovat