Vzácná dívka - DOKONČENO

Zazvonil zvonec a...?

Elis
Mlčky jsem se usadila ke stou naproti otci. Dívali jsme se na sebe jak dva neznámí lidé. Co se to děje? V hlavě jsem měla spousty nesmyslných myšlenek. Otcuv hlas prořízl nekonečné ticho,, Dáš si čaj?" Lehce jsem přikývla a pozorovala jak mi nálévá horký čaj do mého oblíbeného hrnečku. ,,Meduňka, tvůj oblíbený." řekl tiše a usrkával že svého šálku horký čaj. Vzala jsem horký šálek do ruky a začala též usrkávat.
Několik minut byla ticho. Né ledajaké, ale hrobové ticho. Něco jako když se vám rodič chystá vysvětlit to jak vznikají děti. Těch pár minut ticha se zdáli být jako hodiny.
,, Bylo to opravdové? " nevydržela jsem to děsné napnutí. Otcův výraz se změnil z klidného na ustaraný.
,,A co přesně máš namysli dcerko?"
Takže se mi to tedy zdálo? Všechno jen sen? V duchu jsem začala vyšilovat.
Najednou se začal otec pochechtávat. 
,, Dostal jsem tě co? " začal se smát už na plné obrátky. Nahodila jsem svůj nechapavý výraz a čekala co z něj ještě vypadne.
,, Zvládla jsi to, zachránila jsi nás a hlavně sebe a tvé schopnosti, jsem na tebe pyšný." otec přistoupil ke mě a objal mě.
,, A Draco? Tobias?!" zeptala jsem se se zděšení v hlase. Otec ukázal směrem na pokoj pro hosty. Rychle jsem se rozběhla k němu.
Když jsem byla u dveří, bála jsem se je otevřít, budou v pořádku? Co se vlastně přesně stalo?
Pomalu jsem otevřela dveře. Na posteli jsem uviděla ležet Draca, rychle jsem se k němu rozběhla a objala ho.
,, Ahoj krásko. " v okamžiku se probral že svého spánku a políbil mě na tvář. Pevně jsem ho k sobě přitiskla.
,, A co.... Tobias?" smutně jsem mu pohlédla do očí.
,, Koukni vedle. " usmál se. Rychle jsem odběhla ke druhé posteli. Tobias tam ležel bezvládně, ale jeho hrudník se nepravidelně nadzdvihoval.
,, Žije! " vykřikla jsem a Draco s úsměvem přikývl. Položila jsem své ruce na jeho srdce a začala léčit. Neměla jsem ještě dost sil, ale chtěla jsem aby se probral.
Otevřel oči a objal mě.
,, Myslel jsem že jsem mrtvý." usmál se.
Chvíli jsme leželi a povídali si společně o tom co se stalo.... Smáli jsme se a byli vděční za to, že jsme spolu....

O pár měsíců později

Draco

Miluji ji, požádám jejího otce o její ruku. Políbil jsem Elis na čelo a vstal z postele.
,, Už vstáváš? " koukla se na mě smutně Elis.
,, Ano, musím něco zařídit."
Oblékl jsem se a znovu ji šel políbit.
,, Dobře, já budu zachvilku dole" usmál se a položila hlavu na polštář.

Elis
Dnes mu to řeknu. Jsem zvědavá jak se bude tvářit a zda bude mít radost. Určitě ano. Protože já mám.
Vždy jsem chtěla rodinu a s ním to bude dokonalé....

Ahojky, tak jsme na konci naší cesty. Toto je opravdu poslední kapitola. Ovšem poslední kapitola prvního dílu. Jestli bude druhá? To ví bůh 😂 záleží na vašich ohlasech zda chcete i druhý díl.
Jinak omluvte prosím to, že jste museli tak dlouho čekat. Bylo to dost náročné, jako maturita, nová práce, stěhování a tak. Každopádně také prosím omluvte větší řadu chybek a překliků, jelikož to píšu na noční v práci. Ovšem pokud jste přečetli celý příběh myslím že jsme ti na mě dyslektické a dysgrafické chyby zvykli. To že jste byly oheduplní a neupozornovali na ně je od vás moc hezké. Takže děkuji. Děkuji i za podporu kterou jsem mi projevovali v komentářích a byla
bych ráda za váš názor, zda chcete druhý díl Vzácné dívky.
Děkuji všem  za podporu ať už v komentářích nebo hodnocením 😘 buru ráda když mi napíšete komentář a pokud se příběh libil tak hvězdička potěší 😊 Zatím se mějte krásně a užívejte slunného počasí 😘