Vzácná dívka - DOKONČENO

Věštba

Draco:

,,Tak, co máš na srdci chlapče ?"  Porozhlídl jsem se kolem, měla tam spoustu lahviček, knížek a nechyběl ani prach. ,, Já myslel, že víte proč jsem tu." Stařena se zvedla z křesílka a cupitala k poličce s knížkami. ,, Vím proč tu jsi, ale nevím co chceš ode mě slyšet." Vyšplhala se na vrchní poličku a vytáhla velkou knihu. ,, Nechcete s tím pomoct ? Mám pocit, že je ta kniha těžší než ty." Stařenka se jen usmála a v mžiku opět seděla ve svém křesle. ,, Co to je za knihu ?" Stařenka sfoukla vrstvu prachu a otevřela ji. ,, To je můj milej zlatej kniha, která shromažďuje mé věštby. Přece si nemyslíš, že si to všechno pamatuji. " Zavrtěl jsem hlavou a nahodil milí úsměv. ,, Takže, Draco. Máš velký problém." Stařena se zamračila. ,, Co jsem provedl ?"  ,, Sám by jsi měl vědět. Měl by jsi však co nejdříve svou chybu napravit. Elisa je díky tvému odchodu velice oslabená. Asi by jsi měl vědět, že se jí ujal Tobias. A co se týče výpravy ta jejím otcem, dopadne to tak, jak to chce osud. Avšak ten osud řídíte vy všichni. Ať už je to Elisa, Tobias nebo ty! Není čas ani prostor na přidělávání konfliktů, je potřeba spolupráce a dynamičnost. Už ti více říct nemůžu, musíš se vrátit a Elise pomoct, potřebuje tě!"  Stařena zabouchla knihu  a usmála se. ,, Děkuji." Usmál jsem se a blížil se ke dveřím. ,, Jo a ještě něco!" Zastavil jsem se a přes rameno se podíval na stařenu s křesle. ,, Nesmíte se rozdělit, sejít z cesty ani se vrátit." Přikývnul jsem a odešel. Měl jsem z toho divný pocit. Zhluboka jsem se nadechl a vydal se zpět za Elisou. 

Tak po mega dlouhé době tu je opět, sice dosti krátký, ale za to velmi důležitý úvod do další "kapitoly" našeho příběhu. Jinak se moc omlouvám za to, že díly nevychází skoro vůbec, ale teď toho bylo ve škole mega hodně a já nic nestíhala. Nemůžu slíbit, že to teď bude lepší, protože ... Nové pololetí a tak... Ale vynasnažím se :) Tak se mějte lidi a snad brzy u dalšího dílu :)