Při pochodu podél silnice byl ve vzduchu cítit odporný smrad z výfuků aut. Bydlíme totiž v městské části Cardiffu. Moje máma by chtěla bydlet na venkově, ale máme náš dům tak rádi, že bychom ho neprodali.
,,Ahoj mami,"zahalekala jsem od dveří.
,,Ahoj zlatíčko,"zaznělo z kuchyně.
Zdálo se mi, že mámin hlas zněl trochu divně. Vešla jsem i s taškou na zádech k ní. První co mě napadlo bylo slovo CHAOS...
Na zemi v kuchyni byly kopečky mouky, všude na zdech rozplácané těsto, stůl byl plný receptů a kuchařek. Asi se pokoušela něco upéct. A uprostřed toho všeho stála se špinavou zástěrou a vlasy plnými těsta moje máma. Musela jsem se zasmát. Máma si toho všimla a začala se smát taky.
,,Co to tu vyvádíš?" zasmál a jsem se.
,,Co asi? Zítra ti přece bude devatenáct, tak ti peču dort," odvětila.
Všichni v naší rodině víme, že mamce vaření moc nejde.
,,Nechceš s tím pomoct?" řekla jsem.
,,Nene, dala jsem si slib že to zvládnu sama, tak si běž odpočinout nahoru do pokoje."
,,Ok, ale kdybys něco potřebovala tak na mě houkni," stihla jsem ještě říct ze schodů a pak jsem vešla do mého pokoje.
Zavřela jsem dveře, hodila tašku do kouta a plácla jsem sebou na křeslo k počítači. Je zajímavé že se každý den po škole koukám na email, i když vím, že mi stejně nikdo nenapíše. Bohužel nejsem ve škole moc oblíbená. Jenže dnes to tak nebylo.
Hned jak jsem zapnula email vyskočila na mě ikonka zprávy.
ČTEŠ
Selžeš, zemřeš...
AdventureProč musí 19- letá, obyčejná holka odcestovat do Finska?Sama proti nebezpečí a nástrahám lesa.Ale podstoupit to musí. Jinak ON zemře... PS: Moc se omlouvám ale v příběhu se mi stala malá chyba.Takže jestli teď jdete tuhle knihu číst poprvé, na začát...
