5.kapitola

39 4 5
                                    

Celé letiště působilo jako jedno velké mraveniště.Neforemný roj lidí,  hrnoucích se k pásům s kufry, mě unášel k turniketům.Ani jsem o tom moc nepřemýšlela.Tedy, o tom, co dělám.Můj mozek vlastně úplně vypnul.Byla jsem jenom loutka unášena davem.Vůbec jsem si neuvědomovala, co se vlastně děje.Za pár sekund bych klidně mohla být obětí nějakého spiknutí.
,,Váš pas, vízum a letenku prosím"Vůbec jsem nevěděla že už jsem na řadě.,,A...ano",zakoktala jsem a podala jsem všechno paní s blonďatými sepnutými vlasy a uniformou.Všechno si prohlédla a pak se na mě nechápavě podívala.,,A letenka?" řekla trochu posměšně.,,No j..já, mám předat tohle".Podala jsem jí lísteček.Pomalu ho otočila v ruce a pak se na mě zadívala.Náhle se prudce otočila na nějakého muže za ní.,,Bille, vezmi to na chvíli za mě prosím"řekla mu a chytila mě za ruku.Začala mě odtahovat pryč.Za jiné okolnosti bych se bránila ale teď to prostě nějak... nešlo.Zatáhla mě až do zadních místností letiště, kde se převlékají letušky.Zavřela za námi a hluboce se na mě podívala.V jejím obličeji byl vidět strach.Chytila mě za obě ruce.,, Teď mě dobře poslouchej'', začala,,Kdes ten lístek dostala, a popravdě".Nic jsem před ní neskrývala a všechno řekla.Čím víc jsem toho říkala, tím víc se jí z obličeje vytrácela barva.Vypadala teď jako duch a téměř splývala s bílou zdí za ní.Nadechla se a spustila.,,Jestli máš aspoň trochu ráda svůj život, tak uteč.Uteč a schovej se .A nikomu to neukazuj.Rozumíš?Tohle je špatný.Lidi, kteří mi tohle ukázali, nedopadli dobře.Řekni, jak se jmenuješ?"Hned jsem odpověděla,,Raven...".,, Dobře.Ti co tohle také dostali...Jsou...jsou všichni pohřešovaní Raven.Nedovolím abys takhle taky skončila".Její slova mě upřímně zasáhla.,,Lavern?"Ačkoli jsem si myslela, že už to není možné, tak její obličej zbledl ještě víc.,,Co tu dělá.."Lavern se ode mě odvrátila a já zahlédla může ve smokingu, který stál za ní.Měl šedé vlasy, velké brýle, které mu padaly z nosu a rozložitou postavu.Lavern se ho očividně lekla.,,Pane Kelsone!"vypravila že sebe Lavern.Celé jsem to sledovala s nepřítomností.Jako kdybych byla v kině.

                            ***

,,Co to máte v ruce Lavern?", řekl chladně.,,Co, tohle?To nic není"řekla a škubla rukou, ve které měla lístek ode mě.Pan Kelson jí lístek vytrhl z ruky a zašklebil se.,,Takže takhle".,, Podíval se na mě.Náhle se ke mě naklonil, chytil mě hrubě za ruku a začal mě vléct z místnosti.Lavern mu skočila do cesty.,,Ne, to nesmíte!Prosím!" zaúpěla.On ji strhnul k zemi a jakoby necítil moje zápasení a moje škrábance, vlekl mě dál.Kousla jsem ho.,,Áááá!" zařval.,,Ty svině!"Vytáhl z kapsy nějakou podlouhlou věc a zapíchl ji do mé ruky.Země mi zmizela pod nohama.Nic jsem neviděla.Nic nebylo.

Omlouvám se, že jsem dlouho nepsala, ale teď už to snad bude jinak.Děkuju všem, co mě podporují a omlouvám se za chyby😅

Martík

Selžeš, zemřeš...    Kde žijí příběhy. Začni objevovat