Selžeš, zemřeš...

4.Kapitola

Crrrrrrr!
Ráno mě vzbudil budík. Oblékla jsem se a umyla. U snídaně jsem ještě promýšlela cestu. ,, Jak si se vyspala Raven?" zeptala se mě máma. Neodtrhla jsem oči od palačinek.
,,Dobře."
Nebyla to pravda. Noční můry mě nenechaly celou noc. Musela jsem tak i vypadat. ,, Máš hrozný pytle pod očima", řekl Math. ,, No jo", dodala mamka. ,, Zakryj si to make-upem, vypadáš jak zombie".Mathew se začal smát. Mamka se taky pousmála. Já jsem to celkem ignorovala i když mi to taky připadalo vtipné. ,,Mami'', zaúpěla jsem s úsměvem a strčila si další sousto do pusy.
                                
                                  ***
Ve škole jsem si sedla na svoje obvyklé místo u radiátoru.Hodně často mi totiž bývá zima.Nechápu že je venku třeba 26°C a já vevnitř mrznu.
,,Taak milé děti, musím si s vámi ještě o něčem promluvit.Týká se to těch, kteří se minulý rok hlásili na lyžařský zájezd na 2.měsíce." prohlásila paní Rinskiová(naše učitelka). A pak mě to trklo.,No jasně!"Všichni přede mnou se na mě otočili. UPS, asi jsem to fakt vykřikla.,, Můžeme pokračovat slečno Hancherová? " ozvalo se z katedry.Cítila jsem jak se červenám.Jsem jedna z těch lidí, kteří pak vypadají jako rajče.Kývla jsem a ona pokračovala dál. To už mě ale nezajímalo.,, Je to tak jednoduché. Stačí, když mi mamka uvěří že musím na lyžák.Pak budu moct v klidu jet za tátou " projelo mi hlavou.Musela jsem zadržet slzy, když jsem pomyslela na tátu. Na konci vyučování pan Munstr rozdával lístky na lyže. Naštěstí mě moc nezná, tak si nevšimne že ho dal i mě.,, Ok, teď nebo nikdy."Vzala jsem si tašku přes rameno a desky do ruky.Snažila jsem si jimi zakrýt obličej.Pane bože, už jsem byla na řadě.,, Klídek, Klídek " opakovala jsem si.Srdce mi začalo zběsile bušit.,,A další " Munstr mi podal lístek. Rychle jsem po něm chňapla a vyplula jsem ze třídy.,,Já to zvládla!!" Málem jsem vykřikla na celý park.
Sedla jsem si na lavičku a vyndala papírek. Vzala jsem si svojí oblíbenou propisku a začala jsem ho vyplňovat.
Nejtěžší bylo napodobit podpis paní Rinskiové.

                                ***
Máma si zkoumavým pohledem prohlížela papírek v ruce.,,Už zítra?" zamulala.,,Jo no, ale věci si zaplatím sama.Peníze z brigády budou stačit"
,,A neměla bych ti pomoct zabalit?"
,,Ne, já to zvládnu " řekla jsem a usmála se.Rvalo mi to srdce takhle jí lhát.,,Tak dobře, běž si zabalit."
Vyběhla jsem nahoru a začala skládat věci do sportovních a cestovních tašek. Radši jsem si zabalila zimní věci než letní. Předpokládala jsem, že mi když tak postačí dvoje kraťasy.

V noci když jsem usínala nemohla jsem se zbavit pocitu, že dělám velkou chybu...

Nemyslela jsem si že to dotáhnu až sem.Děkuji všem za podporu.
PS:další kapitola bude něco extra:3